Sezona 52: Pak přišel polibek na ústa

Samota

Osamělí lidé totiž obvykle nejsou osamělí kvůli ošklivé deformitě, zápachu nebo nesnesitelnosti – ostatně dnes existují podpůrné a společenské skupiny pro lidi s těmito vlastnostmi. Osamělí lidé bývají osamělí spíš proto, že nejsou ochotni nést psychickou cenu života mezi ostatními. Jsou na lidi alergičtí. Lidé na ně působí příliš silně.

David Foster Wallace – E Unibus Pluram – television and U.S. fiction (Abacus, 1998. Překlad Jana Vaverková)

Úpadek kultury

Nejpozději od evropské migrantské krize v roce 2015 jsme populistickými politiky „varování“, že přijde úpadek kultury a hodnot s ní spojených. Co se onou kulturou myslí, je samozřejmě ponecháno náhodě, případně zaplácnuto něčím naprosto nekonkrétním. Pro případné pochybovače je dobré si u tohoto hesla připomenout, že za úpadek byl pokládán svého času jazz (viz kritika T. W. Adorna), podobně varoval o padesát let dřív Nietzsche před „dekadentem“ Wagnerem (viz Případ Wagnerův), ale nejde jen o fenomén vlastní industriální době – Caravaggio byl obviněn svým kolegou Berollim z toho, že popírá ducha umění pro přílišnou nápodobu skutečnosti. Když člověk tento úpadek minulosti reflektuje, objeví rozkvět.

Touha

Je jeden muž v kostymérně berlínského divadla. Je to Ital. Je to žena. Žena, co mě miluje, a možná mě nemiluje, ale dívá se na mě po premiéře opery Carmen jako muž, který mě miluje.

Dora Kaprálová – Zimní kniha o lásce (Archa, 2014)

Zamilovat se

A stejně jdu znovu do toho, i když vím, že to zase bude bolet.

Sebeprezentace

Ptám se v duchu, jestli bych – i když netázán – neměl prohlásit, kdo jsem. Ale nevím, jak vlastně a proč…

Max Frisch – Stiller (Odeon, 1970. Překlad Bohumil Černík)

Uznání

I look so hungry, but I look so good

Tap on my vein, suck on my diamond blood

Choke on the fame and hope it gets you high

Sit in the front row, watch the princess die

Lady Gaga – Perfect Celebrity (Mayhem, 2025)

Ambice

Nejraději bych inscenoval všechny Shakespearovy hry najednou a uvedl je v jednom jediném večeru

jedna jediná úžasná koncentrace Shakespeara

Thomas Bernhard – Claus Peymann a Hermann Beil na Huspeninové louce (Institut umění – Divadelní ústav, 2011. Přeložila Barbora Schnelle)

Posedlý/Posedlá

Nenávist na sociálních sítích

džungle nekorektnosti, 

ragebait citlivějších, 

hate živící bolavé duše, 

veselé odšpuntování emocí, 

svoboda řezat do bližního svého, 

nekonečný pravicový ráj, 

(občanská angažovanost v anonymitě), 

konfrontace z bezpečí postýlky, 

vypusťte bolest!

Smrt a konečnost

festina lente! – spěchej pomalu!

Italo Calvino – Americké přednášky (Prostor, 1999. Překlad M. M. Jilský)

Bezdomova (Rusko–Francie–Anglie)

Co je Evropa? Co je Asie? Možná to už pro nás ve 21. století nejsou vhodné otázky: protože takovému zkoumání hrozí, že znovu padne do „návratu“ dřívějších staletí tím, že začne hledat esenci národa či kultury, oslavovanou a prasazovanou „velkými politickými vůdci“. Je nutné se reorientovat, ale to neznamená, že se můžeme vrátit k dělení mezi Východem a Západem. Musíme se stát post-evropany a přijmout bezdomoví. Stanovisko bezdomoví nás donutí uznat druhého, který je stejně bezdomoví jako my.

Yuk Hui: Post-Evropa (Karolinum, 2026. Překlad Martin Pokorný)

Válka

…

Bída umělců 

Umělci vytvořili svá nejkrásnější díla tehdy, když byli hladoví.

Miloš Zeman (2020)

Mateřství

Vždycky mu něco přinesu, kešu, datle, maliny, nebo i drobné dárky, knížky, Arsèna Lupina, Tři mušketýry po dvaceti letech, triko Adidas, peněženku na suchý zip, klíčenku s kompasem. Vždycky řekne, že je to pecka, usměje se, dá mi pusu, Díky, mami, dotýká se mojí ruky, paže, opírá se o mě ramenem.

Love Me Tender – Constance Debré (Tranzit, 2025. Překlad Petra Zikmundová)

Radost z vyprávění

Velký vypravěč začal v 60. letech minulého století procházet největší krizí od svého vzniku, který lze s Milanem Kunderou vidět v Cervantesovi a jeho Důmyslném rytíři Donu Quijotovi de la Mancha. Na mnoho let ho nahradil vypravěč každodennosti soustředící se na malé dějiny. V posledních letech do tohoto paradigmatu výrazně zasáhla autorstva stavící na silně osobně zabarveném vyprávění tzv. ze života. V polarizovaném světě dneška však ani tento přístup nepřinesl vysněnou jednotu. Proto je dobré opustit bitevní pole vypravěčů a objevit vyprávění. Nechat ho na sebe působit a nalézt neutuchající, bezbřehou radost z vyprávění, která pojímá propady, vzlety, stírá hranici mezi pravdou a fikcí a umožňuje nám znovu nalézt cestu k žité skutečnosti. A nelze samozřejmě opomenout obligátní fakt, že divadlo vzniklo právě z (radostného) vyprávění u ohně. 

Shakespeare 

LEAR Duj větře duj, až ti puknou tváře! Duj!
Přívaly z nebe, smrště mořských vod,
až po korouhve zatopte nám věže!!
Blesky, vy nebe ohněm rozstřelte,
ohlašte hrom, pak rozčísněte dub
a bílou hlavu sežehněte mi!
Ať bije hrom a zaoblenou zem
jedinou ranou zkuje na placku!
Ty pukni, Přírodo, a utrať sémě,
z něhož se rodí nevděčníci!

William Shakespeare: Král Lear (Atlantis, 2023. Překlad Martin Hilský)

Podoby lásky

Bez konce láska je! – Zklamánať láska má!

Karel Hynek Mácha – Máj (Jiránek, 1945)

Liberální feminismus

Tomu snu – feminismu – jsme obětovala svůj duševní klid. A rozhodla jsem se, že dneska budu upřímná. Z téhle revoluce, v níž jsem vkládala tolik nadějí, vzejdou vítězně feministky obchodující se zbraněmi. Heteronormativní feministky. Feministky, které lpí na důležitosti šéfů, feministky lačnící po povýšení, odměnách, úspěchu a společenském uznání. Feministky podporující policii, odsuzování, třídní diskriminaci. Identitářky. Samozvané světice. Jinými slovy je to feminismus úctyhodných, upravených, moralizujících bachařek.

Virginie Despentes – Čau Debile (Vyšehrad, 2025. Překlad Petra Zikmundová)

Smíření 

Vyjadřujeme naději, že na základě znalosti historických událostí a jejich důsledků už nebude možné, aby se v Brně podobné věci opakovaly, a že události z května roku 1945 udržíme v paměti jako neblahé memento. Vyjadřujeme také přání, aby všechny minulé křivdy mohly být odpuštěny a abychom se nezatíženi minulostí a ve vzájemné spolupráci obraceli ke společné budoucnosti.

Deklarace smíření a společné budoucnosti (19. května 2015)

Herečky a spisovatelé

Herečky hrají a spisovatelé píší. Herečky posílají e-maily a spisovatelé pykají za své činy. Spisovatelé píší pro divadlo a herečkám se nelíbí výsledky. Herečky vyprávějí historky z mládí a spisovatelé poslouchají, aby příběhy zapsali. Herečky se uchichtly a spisovatelé znejistěli. Pak přišly polibky na ústa.

Závislost

Ta závislost byla především hledáním zapomnění. Potřebou na všechno zapomenout, projít si všemi těmi křečemi, jen abychom na pár hodin mohli být sami sebou.

Keith Richards, James Fox – Life (Weidenfeld & Nicolson, 2010. Překlad Jana Vaverková)

Dvojnictví a zrcadlení 

Konfrontace s našimi dvojníky nevyhnutelně vyvolává existenciálně znejišťující otázky. Jsem ta, za koho se považuji, nebo ta, za koho mě považují ostatní? A pokud mě dostatečný počet ostatních začne považovat za někoho jiného, kdo pak vlastně jsem? Existence dvojníků samozřejmě nepředstavuje jediný způsob, jak nad sebou ztrácíme kontrolu. Pečlivě budované já může přijít vniveč mnoha způsoby - kvůli nehodě, která způsobí invaliditu, psychotickou epizodou nebo skrze hacknutý účet či kvůli deep fake technologiím. V tom spočívá věčný půvab dvojníků v románech a filmech: představa, že od sebe mohou být dva lidé k nerozeznání, se dotýká nejistoty v jádru identity - bolestné pravdy, že bez ohledu na to, jak pečlivě se staráme o svůj osobní život a veřejnou image, osoba, za kterou se považujeme, je vůči silám, které jsou mimo naši kontrolu, v zásadě bezbranná.

Naomi Klein – Dvojnice (Alarm, 2025. Překlad Tereza Stejskalová)

Neschopnost navázat vztah

Randění odzvonilo. Muži se nestihli emancipovat a ženy už to odmítají tolerovat – Page Not Found

Jsou opravdu všichni single muži idioti? – Alarm

Randění 4.0? „Jednorožce“ můžete najít i díky tomu, že to nevzdáte a budete trochu trpěliví – Deník N

Trable s randěním máme očividně všechny jak přes kopírák. A já říkám díky za rady, raději zůstanu single – Heroine

Že je randění pro ženy dnes těžké? Asi ano, data ale ukazují i krutost, jaké čelí muži – Hospodářské noviny

Zakousnout se

Když má člověk zatmění srdce, že ti to přijde moc hezké a taky pravdivé, jo, je to pravda, ve tmě se skrývá jenom láska, a že občas taky míváš pocit, že se rozpadáš. (...) Tehdy jsem si byl jist, že jsi zamilovaná, a nevěděl jsem, zda mám být radostí bez sebe, nebo tě mám natahovat na skřipec a vytáhnout z tebe všechny techtle mechtle.

Lucas Rijneveld – Ty moje skvostné zvířátko (Argo, 2024. Překlad Veronika ter Harmsel Havlíková)

Podlehnout

Když se mi tedy takto přihodí, že podléhám, je to proto, že tu již pro mne není žádné místo, ani ve smrti. Obraz druhého – jehož jsem se přidržoval kvůli němuž jsem žil – tu již není; někdy je to katastrofa (malicherná), jež, jak se mi zdá, mi onen obraz oddálila navždy, někdy je to přemíra štěstí, jež mi umožňuje s ním splynout; v každém případě, ať odloučený či splývající, nikde se nedám dohromady; není tu nic, ani já, ani ty, ani smrt, nikdo, ke komu bych mohl hovořit.

Roland Barthes – Fragmenty milostného diskurzu (Marvart, 2008. Překlad Čestmír Pelikán)

Křičet

Křišťálové kapky rosy kolem nás se chvěly a cinkaly, tak hlasitě křičel. Dala mi letmý polibek na tvář. Potom se vypařila, nikdy jsem neviděla ženskou běžet tak rychle, ani mi nepoděkovala, ani se neohlédla – a byla pryč, než jsem si to stačila rozmyslet. A to bylo nejblíž, co jsem kdy byla manželskému štěstí, děkuju pěkně.

Angela Carter – Moudré děti (Dybbuk, 2007. Překlad Lucie Mikolajková, Martin Mikolajek)

Promluvit

Již mnohokrát jsem se ujistila v přesvědčení, že vše, co je pro mě důležité, je zapotřebí také vyslovit, verbalizovat a sdílet s ostatními, navzdory riziku, že to nemusí být pochopeno a může to být i napadeno. Že když promluvím, má to na mě kromě jiného blahodárný účinek.

(…)

Příčinou tohoto mlčení je, že si každá z nás v sobě nese svůj strach – strach z opovržení, kritiky, odsouzení, strach, že nás někdo pozná, strach z výzev nebo smrti. Nejvíc ze všeho se však, podle mého názoru, bojíme viditelnosti, bez níž se však nedá doopravdy žít.

Audre Lorde – Sister Outsider (Tranzit, 2021. Překlad Markéta Musilová)

Nenasytná láska

Žijme Lesbie má, a služme lásce,

a když staří mrzouti na nás bručí,

za babku si nevažme jejich řečí!

Slunce zachází dnes a zítra vyjde; 

nám však života krátký svit jak zajde,

jediné noci věčný sen nás čeká.

Dej mi tisíc polibků, potom sto zas,

potom druhý zas tisíc, druhé sto zas,

potom jiných vždy tisíc a pak sto zas.

Až jich mnoho tisíc již nalíbáme,

smícháme je, abychom nevěděli,

ani škůdce závidět aby nemoh,

když by věděl, že hubiček je tolik.

Nenasytná láska; Katullus – Triumvirové lásky (SNKLU, 1964. Překlad Otakar Smrčka, Rudolf Mertlík)

Pak přišel polibek na ústa

Ciao

Amore mio

Das war echt damals da ganz gut mit dir im Kino

Wir haben San Pellegrino getrunken

Und haben uns ziemlich gut gefunden und

Dann kam das Bussi auf den Mund und

Ich sag: „Ciao“

Das magst du nicht

Also schnurrst du: „Geh noch nicht!“

Aber ich run, so schnell ich kann

Da, die Tränen fließen an mich ran

Ich ruf: „Ciao-au, I have to go-oh“

Aber ich hab's im Heart, du, ich

Und das Pellegrino

Překlad: 

Ciao

Amore mio

Tehdy to s tebou v kině bylo fakt docela fajn

Pili/y jsme San Pellegrino

A docela jsme si padli/y do oka a

Pak přišel polibek na ústa a

Říkám: „Ciao“

To se ti nelíbí

Tak zavrníš: „Ještě nechoď!“

Ale já utíkám, jak nejrychleji umím

A slzy mi tečou po tvářích

Křičím: „Ciao-au, I have to go-oh“

Ale mám to v srdci, ty, já

A Pellegrino

Fuffifufzich – Ciao amore mio (Heartbreakerei, 2022. Překlad Justina Grecová)

‍