Racek

Je horko. Všechno se stává vyčerpávajícím. Lepší by bylo neřešit vůbec nic. Jenže Nina chce být herečkou, Treplev hledá nové formy v umění, Arkadina se odmítá smířit se svým věkem a Trigorin nenachází inspiraci ke psaní. Každý po něčem touží. Neúprosně sálající teplota probouzí vášně a bezpodmínečná zamilování. Jenže touha zůstává nenaplněná a všichni se znovu a znovu vracejí k melancholii, stagnaci a představě jiného, možná lepšího života. Ocitají se ve vlastní slepotě. Jak být šťastný, když pořád toužíme po něčem, co nemáme? Racek je oslavou intenzivního prožívání, velkých gest, mládí i stáří a naděje, že život může být jiný. Otevírá téma odvahy i neschopnosti objevovat různé podoby vztahů: fatální zamilovanosti, jednostranné touhy, potřeby být milován i představy, že štěstí přijde s někým jiným. Co nám může dát moderní láska? Dokážeme milovat i někoho jiného než sami sebe?

‍

Klasické drama v podání souboru HaDivadla otevírá otázku, co se skrývá za naší vlastní slepotou a jak dnes číst jeden z nejuváděnějších dramatických textů. Herecký a režijně-dramaturgický kolektiv hledají společná témata, která se navzdory více než stoleté vzdálenosti od vzniku hry stále vracejí: touhu po lásce, uznání, změně i jiném životě. A co když bude úmorné, sálající horko i na podzim?