Stevens a Motýlová: Natura kultura

Intimní, poťouchle seriózní objektová inscenace, která se zrodila z potřeby zkoumat a pozorovat svět kolem. Všímat si toho, co často zůstává nepovšimnuto: drobné proměny, přírodní cykly, nenápadné procesy, které se dějí bez cizího přičinění, nebo možná jemu navzdory. Pohybuje se na hraně mezi dokumentem a poezií a hravým, vizuálně podmanivým a jemně introspektivním způsobem zkoumá vztah mezi bytostmi a přírodou.

Co když hlína odmítne tančit? Co když se sklo roztříští a mosaz se unaví? Žížala mezitím mlčí, pokračuje v práci, jako by se jí ten tanec ani netýkal. Ale co když její pohyb pod povrchem určuje rytmus všeho? A co jáma? Kdo do ní spadne, když se všichni dívají jinam?