Logo HaDivadlo

HaDivadlo

42. sezona MY A ONI

hrajeme

Dokonalost

S.d.Ch. autor

Barbara Herz / DOK.TRIN režie

„Naše zahlazení bude stejně dokonalé.“

Uváděno na Studiu – prostoru únikového schodiště.

Musíme být dokonalí. Přesní. Včas. Bez čehokoliv navíc. Nesmíme na nic čekat. Být výkonní – a dokonalí. Jistěže hned. (Proč je na všechno tak málo času?) Naše štěstí je však poněkud paradoxní. Rámováno duchem svaté trojice, jímž je značka, balení a ta správná reklama. Na image, aktivitu a nikdy neutuchající spokojenost.

Jeden z fenoménů této doby líčený s nadhledem, humorem i sžíravou ironií. V původní hře originálního dramatika S.d.Ch. uvádíme groteskně-mysteriózní komentář k naší pozoruhodné přítomnosti, kde dokonalost reprezentuje žena. Žena jejíž život probíhá v horizontální poloze. Rámec scénického eseje dotváří písně Maria Buzziho vycházející z briskních postřehů filosofa a sociologa Gilla Lipovetského.

 

sdílet

Premiéra
26. dubna 2016

Autor
S.d.Ch.

Režie
Barbara Herz / DOK.TRIN

Dramaturgie
Jakub Liška

Výprava
Kateřina Marai

Hudba
Mario Buzzi

Hrají

Simona Peková

Jiří Svoboda

Jiří Miroslav Valůšek

Miroslav Kumhala

Zavřít

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j.h.

Zavřít

Ice Pøz

Matěj Nytra a kolektiv autor

Marika Smreková režie

„Prokliknout. Otevřít. Chvíli to zkoušet.“

Uváděno na Studiu – prostoru únikového schodiště.

Umístění, prostor, stísnění, únik. Realita mezi snem, možností a hmotou. Mysl wwwirtuálně migruje, pátrá, hranice volnosti se (ne)tenčí. Ledový com.takt odolává rozpojení. No Input Signal. Log(os) out...

Wirtuální diskuse v souboji s fyzickou tíží: proces odzbrojení, zhmotnění. V síti duplikované skutečnosti ztrácíme pevnou půdu pod nohami, emoce, chyby a stesky ale v reálu zamaskovat nelze. Google Street View jako náplast při post-erasmové nostalgii? Trní v kůži vymazané ve vizuálních filtrech? Kde nalézt „escape“ ven – zpět k nultému bodu, k jedinečnosti?

Autorská esej v prostoru o fenoménu migrace a virtuality.

sdílet

Premiéra
19. února 2016

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
Marika Smreková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Tkáčová

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Anna Čonková j.h.

Radim Brychta j.h.

Zavřít

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde  se všechno pohybuje a všechno co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď!... TEĎ!  Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít

Macocha

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vzniká v koprodukci se Studiem Hrdinů.

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, projekce a světelný design
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jarda

Zavřít

Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Jiří Miroslav Valůšek / Miroslav Kumhala

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Jiří Miroslav Valůšek / Zbyšek Humpolec

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít

Mučedník

Marius von Mayenburg autor

Marián Amsler režie

„Jiná náboženství mají bojovníky za víru, sebevražedné atentátníky, mučedníky, kteří kvůli nesprávné víře riskují život. Tohle dnes žádný křesťan nedělá.“

Náboženský fundamentalismus – v naší době často skloňovaný pojem, který bývá převážně spojován s islámem. Ale jak  vlastně může vypadat  současný křesťanský extrémismus? A liší se nějak od hraničních projevů jiné víry?

Hra německého dramatika Maria von Mayenburga  se odehrává v prostředí střední školy, kde se jeden z problémových žáků rozhodne doslovně následovat Bibli, vyhlásit svatou válku nemravnosti, své matce, učitelům i spolužákům a stát se mučedníkem. Kde je ale hranice mezi entusiasmem víry a mesiášským fanatismem, mezi rebelstvím adolescenta a teroristickým šílenstvím? Čeká současná sekularizovaná, konzumní a morálně neukotvená společnost na podobné osamělé mučedníky?

Efekty v představení: stroboskop a krev

Česko-německé kulturní jaro 2017 je přeshraniční kulturní iniciativa Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti a Českých center v Berlíně a Mnichově ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky.

sdílet

Premiéra
14. března 2015

Autor
Marius von Mayenburg

Překlad
Kateřina Bohadlová

Režie a výprava
Marián Amsler

Dramaturgie
Anna Saavedra

Asistence režie
Tereza Říhová

Hrají

Benjamin Süddel (žák)

Zbyšek Humpolec

Erika Roth (biologie, chemie, zeměpis)

Lucie Andělová

Farář Dieter Menrath (náboženství)

Jan Lepšík

Georg Hansen (žák)

Jiří Miroslav Valůšek

Inge Südel (jeho matka)

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Lydia Weber (žákyně)

Táňa Malíková

Markus Dorflinger (dějepis, tělocvik)

Jan Grundman j.h.

Willy Batzler (ředitel)

Miloslav Maršálek

Zavřít

ON

Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Ne že by nebylo nic jiného než ON: ale všechno ostatní žije v jeho světle...“

Jeho mobilní telefon, profily na sociálních sítích, profily na seznamkách. To je všechno, co po NĚM zůstalo. Podaří se jeho matce, bratrovi, bývalému příteli, dívce, která našla jeho mobil a cizímu HIV pozitivní muži zjistit, kým vlastně byl? Příběh někoho, kdo v reálném světě zmizel, ale ve svých dalších podobách – jako soubor dat, jako ON on-line – zůstává nesmrtelným a dál víří virtuálním prostorem. Fantom povstávající z podivné pozůstalosti jedniček a nul. A vedle toho příběh z minulosti. Kdy hledání vlastní identity stálo víc síly, než jen založit si profil na facebooku. Strach, nejistota, touha zmizet zůstávají stejné. Stejně jako fakt, že zmizet se nám nikdy nepodaří. Zbaveni pout musíme se poutat.

„Zážitky pračlověka, vyznačující se setkáním, vztahem, nebyly zajisté krotké a příjemné. Ale lepší je dopouštět se násilí na bytostech, jejichž přítomnost skutečně prožívám, než jako přízrak pečovat o čísla bez tváře! Od onoho násilí vede cesta k Bohu, od této péče jen cesta k nicotě...“
Martin Buber: Já a ty

Efekty v představení: kouření a voda

sdílet

Premiéra
21. května 2016

Autor, režie a výprava
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Ex/On

Jiří Svoboda

Pozitiv/Farář

Jiří Miroslav Valůšek

Matka

Simona Peková

Holka, co našla jeho mobil / Eliška

Milada Vyhnálková j.h.

Bratr

Zbyšek Humpolec

Zavřít

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda a střelba

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Diana Velčická j.h.

Party boy

Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Mark Kristián Hochman j.h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Tomáš Komínek / Adam Krutiš / Roman Švanda

Vesničanka

Kateřina Nalezená

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová

Zavřít

Premiérareprízareprízaderniérapremiéra

Roman Štětina autor

„Kde je inscenace, když se nehraje?“

Herec jako paměťové médium svého repertoáru rolí. Herec se svým zásobníkem textů, akcí, výrazů. Z čeho herec a režisér komponují zamýšlený účinek na diváka? Jak funguje individuální paměť herce vytržená z celkového kontextu inscenace? S každou reprízou stojí herci před možností znovu se přiblížit „dokonalému tvaru“, ale kontext se neustále hýbe. Mění se podmínky! Mění se divák! Mění se herci samotní. A tak pořád dokola. Od premiéry až k derniéře... Ale kolikrát to bylo ono? A bylo to vůbec někdy ono? Jak k tomu došlo? Jak to zopakovat? A co si z onoho tolikrát opakovaného nakonec pamatujeme?

Roman Štětina ohledává médium divadla. Pracuje s živou pamětí herců, ze které vyvolává fragmenty jejich aktuálního repertoáru. Prostor mezi postavou a osobností herce se rozšiřuje a otevírá se krajina osobnostního přístupu, osvojených technik, fragmentů textů a emocí, až k představě ideálního diváka, který musí být vždy ‒ tady a teď.

sdílet

Premiéra
28. února 2017

Koncept
Roman Štětina

Výtvarná spolupráce
Tereza Příhodová

Dramaturgie
Dagmar Radová

Hrají

Agáta Kryštůfková

Marie Ludvíková

Jiří Svoboda

Roman Štětina

Zavřít

Psaní Ježíškovi

František hrabě Pocci autor

Ján Sedal režie

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“

Již patnáct sezon oslavuje HaDivadlo Vánoce spolu s vámi dojemným příběhem o tom, jak se právě v tomto výjimečném čase dějí zázraky na počkání a nemožné se stává možným.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši. Legendární inscenace, při níž se na jevišti setkávají současní a bývalí členové HaDivadla se svými přáteli – amatéry. Původní hru pro loutky z poloviny devatenáctého století autora Františka hraběte Pocciho upravil a zrežíroval dlouholetý člen HaDivadla herec Ján Sedal. Hlavní roli v inscenaci, kterou můžete vidět jen a pouze v době adventu, se pravidelně už po několik let vrací zahrát Pavel Liška.

Efekty v představení: otevřený oheň

sdílet

Premiéra
18. prosince 2001

Autor
František hrabě Pocci

Režie
Ján Sedal

Hrají

Paní Smutná

Marie Ludvíková

Pepíček, její syn

Pavel Liška j.h.

Bedřich Walter

Josef Polášek j.h.

Beránek Boží

Teodor Švanda j.h.

Anděl

Rozálie Petlachová j.h.

Karkulka

Marie Nalezená j.h. / Alžběta Polášková j.h.

Smrt

Bára Milotová j.h.

Tatínek

Miroslav Kumhala

Sbor

Roman Švanda a další

Zavřít

Síla zvyku

Thomas Bernhard autor

Jan Horák a Michal Pěchouček režie

„Co říkáte je useknuté všechno je useknuté co říkáte. To svědčí o tom že neovládáte dýchání to je ostuda pro artistu. Poruchy odstranit!“

Sebereflexe umělců, sebereflexe umění vést a tísnit, nechat si připravený plán bez kontroly roztéct až do zmatku shonů, umělých masek a krkolomností. Komorní kvintet a finále za hranou. Prásk a salto! Kdo se tu komu směje?

Stárnoucí cirkusový bard Caribaldi v posledním gestu sveřepé touhy nepropadnout dnu. Diriguje z výše a snaží se ze všech sil ze svých úslužných, pokrčených loutek-artistů vydolovat nestoudné výkony. Hrajte! Nástroje přeci máte, dovedete s nimi i žonglovat! Génius obklopený břídily anebo psychopatické monstrum? Bác a vesmír! A čapka neustále padá z hlavy... S tváří zkřivenou nelze hrát Schuberta.

Umělec má dělat všechno proto, aby odešel ze scény při síle. Zvyk je cirkusácká košile. Výzva pro opovážlivce tvůrčího hledání, k znovunalezení energie a radosti z hereckého sebeobviňování. Je teď ten správný čas na pohled do zrcadla vlastní autoritativní umělecké dráhy? Co v něm lze uvidět? Slova a obraty a přemety vzad rýsují v „tragikomedii“ rakouského skandalisty Thomase Bernharda nekompromisní obraz umělecké krutosti.

Nad inscenací převzal záštitu Dr. Alexander Grubmayr, LL.M. – velvyslanec Rakouského velvyslanectví v Praze.

sdílet

Premiéra
28. dubna 2017

Autor
Thomas Bernhard

Překlad
Josef Balvín

Režie
Jan Horák a Michal Pěchouček

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Michal Pěchouček

Kostýmy
Beáta Spáčilová

Hudba
Natálie Pleváková

Videoprojekce
Matěj Sláma

Výtvarná asistence
Jan Matýsek

Inspice
Miroslav Ukul Kumhala

Hrají

Caribaldi

Cyril Drozda

Žonglér

Jiří Svoboda

Krotitel

Zbyšek Humpolec

Šprýmař

Mark Kristián Hochman j.h.

Vnučka

Agáta Kryštůfková

Zavřít

Směšná temnota

Wolfram Lotz autor

Filip Nuckolls režie

„Sedíme tady uprostřed válečnýho území, o ničem z toho ale nic nevíme, protože tady nemáme televizi ani internet.“

O jakých událostech ze současného neklidného světa opravdu něco víme? A o čem může autor vůbec psát? Nepropadáme se ve zdánlivé přeinformovanosti do „směšné temnoty“ vlastních představ živených mediálními obrazy?

Před publikem je citován text soudní obhajoby somálského piráta. A kupodivu, jeho řeč obsahuje mnoho (ne)přiléhavých detailů, které až podezřele kopírují televizní obrazy o těch DRUHÝCH ze třetího až bůhvíkolikátého... šestého světa. Brzy tenhle bezvýznamný monologický „případ“, vhodný tak akorát pro humanitární organizace, vytlačí (konečně!) příběh dvou vojáků z EU, kteří se do pralesní temnoty vydávají splnit svoji misi. Současný evropský mediální mýtus povstává.

„Výpravná“ a ironicky necenzurovaná hra německého übertalentu Wolframa Lotze svébytně parafrázuje a paroduje Conradovo Srdce temnoty i Coppolovu filmovou Apokalypsu. Z cesty do vnitra džungle se stává putování do nitra autora samotného, SEBEREFLEXE vede k vlastní kompromitaci a přiznání, že sám autor nezná to, o čem píše!? „Zprostředkovávaná“ realita se odhaluje jen jako vlastní imaginace a komprimát z mediálních obrazů. Kdo je tady autorem – původcem hry? Ten, kdo slova produkuje, předehrává, anebo se jenom divá? A co režisér? Kdo má vlastně stát na scéně?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

Nad inscenací převzala záštitu Christiana Markert – chargée d'affaires a.i. velvyslanectví Spolkové republiky Německo v České republice.

Česko-německé kulturní jaro 2017 je přeshraniční kulturní iniciativa Velvyslanectví Spolkové republiky Německo v Praze, Goethe-Institutu v Praze, Česko-německého fondu budoucnosti a Českých center v Berlíně a Mnichově ve spolupráci s Ministerstvem kultury a Ministerstvem zahraničních věcí České republiky.

sdílet

Premiéra
11. ledna 2017

Autor
Wolfram Lotz

Překlad
Petr Štědroň

Režie
Filip Nuckolls

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jan C. Löbl

Hudba
Tomáš Vtípil

Hrají

Pellner

Jan Lepšík

Dorsch

Zbyšek Humpolec

Lodetti

Jiří Svoboda

Stojkovič

Jiří Miroslav Valůšek

Carter

Jan Řezníček j.h.

Deutinger

Táňa Malíková

Ultimo/Tofdau

Agáta Kryštůfková

Zavřít

Strýček Váňa

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy. Naše společnost se komplikuje, drolí se na fragmenty. A čím je komplikovanější, tím víc potřebuje specialisty, kteří nerozumí společnosti jako celku, ale jen své specializaci. Kromě specializace máme ještě informace – miliony informací!!! SCHÁZÍ nám ale smysl. SCHÁZÍ nám víra v to, co děláme a proč jsme spolu. Společnost a Já se v krajině pozdního individualismu odcizuje. V domě na ruském venkově se SCHÁZÍ společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov.  Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků SVOJI pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

„Odvažuji se tvrdit, že – navzdory všem vnějším líbivým faktům – naše společnost upadá do stále hlubší krize, do krize v lecčems nebezpečnější než všechny, jež z naší moderní historie pamatujeme.“ Rok 1975. Intelektuál (anebo společnost?) ve stavu nula. Přistižen v pasivitě, přikulující v pivovaru a jen pozvolna zvedající hlavu. Havel – Vaněk – Bedřich. Po revoltě 60. let se na čas, zdá se, síly obrátily naruby...

Aktivizuj se! Jako my! Vítáme tě na „vernisáži“ našeho ideálního domácího soužití. Michal přivezl do kvartýru spoustu desek ze Švajcu! A co ty? Píšeš ty vůbec ještě? Bedřich (zachmuřený a vyhaslý) neví. Čeká. A čas protéká – čtyřicet minut jako tři dny. Jak žít (s) pravdou, jak dál tvořit, když to vypadá, že adresát chybí?

Re/konstrukce návštěvy (proč jsi nás, Bedřichu, jinak napsal?) normalizační letargie jako cesta od nihilismu zpět – k pozici subjektu činu! Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra

Zavřít

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo.

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít

Zámek (záře integrace)

Franz Kafka, Ivan Buraj a Dagmar Radová autor

Ivan Buraj režie

„My chceme jistoty, pane K. A jaké jistoty nám můžete nabídnout vy?“

Autorská inscenační analýza „nové“ totality dneška inspirovaná posledním románem Franze Kafky Zámek.

Zeměměřič K. přichází do vesnice. Je Cizinec. Hledá SVOJI práci, protože: „Do třiceti let bys měl najít stálou práci, do třiceti let můžeš střídat zaměstnání, ale taky ne moc. Nikdy jsem nezjistil, co bych chtěl dělat doopravdy. Prostě jsem si vybral zeměměřičství. Ale nechci si na to stěžovat. Pravá práce je asi ta, která tě živí. To, díky čemu bydlíš, díky čemu máš ženu a díky čemu ji můžeš vzít na dovolenou, díky čemu si můžeš zaplatit kurz přežití v extrémních podmínkách.“ Touha po jedinečnosti se mění na noční můru. Exploze každého z tisíců možných Já. Bitevní pole boje se rozšiřuje: revoluce se přesouvá z ulic do naší každodennosti – za hranice jeviště. „Kde je Klamm..?“

Efekty v představení: kouření

sdílet

Premiéra
9. září 2014

Autor
Franz Kafka, Ivan Buraj a Dagmar Radová

Překlad
Vladimír Kafka

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Matěj Nytra

Hrají

K.

Jiří Miroslav Valůšek

Frída

Kamila Valůšková

Hostinská

Simona Peková

Starostka

Marie Ludvíková

Učitel

Jan Grundman j.h.

Momus

Jan Lepšík

Pepina

Šárka Býčková j.h.

Olga Amálie

Táňa Malíková

Pomocník 1

Jiří Svoboda

Pomocník 2

Zbyšek Humpolec

Barnabáš

Jan Řezníček j.h.

Mici Černý

Miroslav Kumhala

Klamm

Cyril Drozda

Zavřít

Náměsíčníci (imitace a tušení)

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Všude samé imitace! Jak se žije ve světě rozpadu hodnot? Jak nekonečně vzdálený je člověk člověku v době, kdy je všechno (ne)možné? Jak poznat mezi korytem a postelí smysl? Směřujeme někam? Něco se musí stát!

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Román jako touha po poznání života, jaký je. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad postromantickým zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku zla.

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě, a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista a Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného! Nahmatat zeď naší reality, našeho vězení!

„Nedělej si nic zlého, vždyť jsme tady všichni!“

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev a voda

sdílet

Premiéra
11. listopadu 2016

Autor
Hermann Broch a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Video
David Matuška

Výběr hudby
Ivan Buraj

Citovaný překlad
Rio Preisner

Asistence
Ľubomír Višňovec

Hrají

Jáchym / Zbyšek Humpolec

Zbyšek Humpolec

Bertrand / Jiří Svoboda

Jiří Svoboda

Esch / Jan Lepšík

Jan Lepšík

Martin / Miroslav Ukul Kumhala

Miroslav Kumhala

Růžena / Lucie Andělová

Lucie Andělová

Alžběta / Agáta Kryštůfková

Agáta Kryštůfková

Intelektuál / Jiří M. Valůšek

Jiří Miroslav Valůšek

Hentjenová / Marie Ludvíková

Marie Ludvíková

Pasenow / Cyril Drozda

Cyril Drozda

Jaretzky / Simona Peková

Simona Peková

Sestřička / Táňa Malíková

Táňa Malíková

Někdo v rohu

Martin Tlapák j.h. / Jan Řezníček j.h.

Dělník

Ľubomír Višňovec j.h. / Mark Kristián Hochman j.h.

Huguenau

Michal Skočovský j.h.

Hans Buch

Ivan Urbánek j.h.

Tlumočnice

Dagmar Radová j.h. / Anna Čonková j.h.

Zavřít

archiv 2017

Big Sur

Jack Kerouac a Lenka Havlíková autor

Ewa Zembok režie

„Všichni na amerických středních školách a universitách si myslí, že Jacku Kerouacovi je šestadvacet a je někde na stopu, a mně zatím bude čtyřicet, jsem unuděnej a vyčerpanej.“

Příběh „totálních“ individualit v „totálním“ společenství beat generation, která se po obrovském úspěchu románu Na cestě stává skvělou marketingovou nálepkou, módní a mnohokrát kopírovanou subkulturou, novodobým mýtem. (William Burroughs si v této souvislosti neodpustil ironickou poznámku, že Jack Kerouac otevřel milión bufetů a prodal milión levisek.) Stárnoucí Kerouac se před útoky náctiletých nohsledů skrývá v domě své matky, následně odjíždí do Ferlinghettiho srubu v lesích na Big Sur, aby v absolutní samotě meditoval a našel východisko z krize identity způsobené náhlou slávou a alkoholovými excesy. Marně se snaží uniknout dusivému objetí svých opileckých kumpánů i temným delirickým vizím, které krájí jeho zuboženou mysl na tenké plátky.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
13. února 2016

Autor
Jack Kerouac a Lenka Havlíková

Režie
Ewa Zembok

Dramaturgie
Lenka Havlíková

Scéna
Jana Hauskrechtová

Hudba
Tomáš Vtípil

Hrají

Jack

Jan Grundman j. h.

Cody

Jan Lepšík

Monsanto

Cyril Drozda

Dejv / Nakladatel / Hipster

Jiří Miroslav Valůšek

Ron / Steve / Hispster

Zbyšek Humpolec

Perry / Beatnik / Hispster

Jiří Svoboda

Billie / Evelyn / Holka

Táňa Malíková

Romana / Novinářka

Šárka Býčková j. h.

Turista

Miroslav Kumhala

Zavřít

Laserová romance

Ladislav Šerý autor

Matyáš Dlab režie

„Nejlepší by bylo, kdyby to všechno zarostlo lebedou...“

Uváděno na Studiu – prostoru únikového schodiště.

Ladislav Šerý si svítí na svět, svítí i na sebe. Dekonstruovaný, nahý záznam „komunikace“ skupiny lidí neznámého počtu. Projevy tisíce, sta nebo pěti osob či jednoho Ladislava Šerého, který v hybridním textu vrhá kritický komentář k současnosti a zároveň citlivou zprávu o osobním životě, radikálně „pičuje“ a spatřuje krásu. Nabízí pokus o angažovanost, která ztroskotává už při samotné formulaci, je však nevyhnutelná a nutná pro zachování radikálního, a tedy čistého postoje. To vše možná. Pohledy z myšlenkových sond zaslané intelektuálům, politikům, teroristům, umělcům, vědcům, anarchistům, motoristům, developerům, žurnalistům a sobě samému. „Tady najdeš odpověď na každou otázku, vole.“ Společnosti vypálit cejch subversivním laserem a činohře nažmoulat dýku do zad! „Na Bastillu!“

Efekty v představení: kouření

sdílet

Premiéra
16. prosince 2015

Derniéra
17. února 2017

Autor
Ladislav Šerý

Režie
Matyáš Dlab

Dramaturgie
Lukáš Jiřička

Scéna
Juliana Kvíčalová

Hudební kompozice
Standa Filip

Světelná instalace
Šárka Svobodová a Jaroslav Sedlák

Hrají

Marián Moštík j.h.

Samčo, brat dážďoviek j.h.

Standa Filip j.h.

Zavřít

Stavitel Solness

Henrik Ibsen autor

Jan Frič režie

„Nikdy nic neslibujte malým holčičkám, protože vyrostou a budou po vás chtít, abyste svůj slib splnili.“

Silně osobní drama Henrika Ibsena o strachu z generační výměny a ze ztráty vydobytého místa na profesním vrcholu.

Slavný stavitel Solness se těší jedinečnému postavení, odklidil veškerou konkurenci a po několik let se hřál na výsluní své stavitelské kariéry. Ale zestárl a nová, mladší generace už mu klepe na dveře. Děs. Hrůza. Nebo snad, nedej bože, vyhoření! Náhle se ale objevuje Solnessova fanynka Hilda a chce, aby jí postavil království, které jí jako děcku slíbil. Možná, že právě tohle je to, co pan stavitel celou dobu podvědomě přivolával a čeho se zároveň bál! Možná právě teď může odhodit všechny povinnosti, manželku, plány a začít znovu! Jo, úplně znovu! Dokáže ale pan stavitel vylézt na věž, kterou si sám pro sebe postavil?

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a barvy

sdílet

Premiéra
9. května 2015

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Jan Frič

Dramaturgie
Lucie Ferenzová

Scéna
Nikola Tempír

Kostýmy
Jana Hauskrechtová

Asistence
Jakub Liška

Hrají

Halvard Solness, stavitel

Jan Lepšík

Paní Alina Solnessová, jeho žena

Renáta Klemensová j. h.

MUDr. Herdal, rodinný lékař

Miloslav Maršálek

Knut Brovik, dříve samostatný architekt, teď pomocník u Solnesse

Cyril Drozda

Ragnar Brovik, jeho syn, kreslič

Jiří Svoboda

Hilda Wangelová

Sara Venclovská j. h.

Kaja Fosliová

Táňa Malíková

Bubeník

Miroslav Kumhala

Soren

Denisa Čepická j. h.

Henrik

Rozálie Petlachová j. h.

Zavřít

Partneři