HaDivadlo

• Narodil se 24. 2. 1988 v Bratislavě.
• Byl členem amatérského Divadla Ludus.
• Vystudoval Gymnázium Pankúchova v Bratislavě.
• V roce 2012 dokončil studium režie na JAMU.
• Za režii Strýčka Váni získal nominaci na Cenu Divadelních novin 2016.
• V HaDivadle je od roku 2015.

• Narodil se 8. 10. 1988 v Brně.
• V roce 2015 dokončil studium Teorie a dějin filmu na FF MU.
• Od roku 2010 průběžně působí jako filmový publicista, redaktor a festivalový dramaturg.
• Dokončuje studium divadelní dramaturgie na JAMU.
• Je držitelem ocenění Objev roku udíleným festivalem divadelní alternativy . . .příští vlna/next wave. . .
• V HaDivadle je od roku 2016.

• Narodila se 29. 5. 1991 v Uherském Hradišti.
• Mezi její nejdelší spolupráce v kultuře patří realizace festivalů Letní filmová škola a MFDF Ji.hlava.
• V roce 2013 stála u zrodu divadelní platformy DOK.TRIN.
• Od roku 2015 vede produkci divadelní talk show Tell or Show.
• Dokončuje studium producentství na JAMU.
• V HaDivadle je od roku 2016.

• Narodil se 27. 7. 1964 v Brně.
• Vystudoval Gymnázium Koněvova (dnes Gymnázium Vídeňská).
• V roce 1989 začal studia Marxisticko-leninské estetiky s vědou o divadelním, filmovém a televizním umění (dnes divadelní věda) na tehdejší UJEP v Brně.
• V HaDivadle je od roku 1989.

• Inscenace
• Maryša
• Vyhnání Gerty Schnirch
• Zámek (záře integrace)

• Inscenace
• Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

• Inscenace
• Strýček Váňa

• Inscenace
• Maryša
• Vyhnání Gerty Schnirch

* 1979
Přední slovenský režisér, scénograf, autor. Vystudoval VŠMU a záhy po absolutoriu začal spolupracovat s domácími i českými scénami. Je spoluzakladatelem Divadla Letí a dlouhodobě se soustředí na současnou dramatiku a české premiéry. Od roku 2008 působil v HaDivadle, mezi lety 2010-2014 jako umělecký šéf. Zásadní pro jeho éru byly inscenace jako Jsem Kraftwerk, Porucha, Sežereš sám sebe (Platonov) či Vyhnání Gerty Schnirch. Úspěch byl podpořen mj. nominací na Cenu divadelní kritiky v kategorii Divadlo roku. Je několikanásobným držitelem slovenských cen Dosky a vedle působení na VŠMU vede v současnosti divadlo Astorka Korzo 90.

* 1970
Český spisovatel, dramatik a loutkoherec, civilním zaměstnáním hrobník či správce fotbalového hřiště. Autor rozhlasových her a kolážového komiksu Varlén, textař, skladatel a frontman kapely Ruce naší Dory. Ve všech svých tvůrčích formách vrství provokativní komentáře k uměleckému, intelektuálnímu i duchovnímu stavu světa. Je dvojnásobným laureátem Ceny Alfreda Radoka za původní hry Zátiší ve Slovanu (2012) a Duchovní smrt v Benátkách (2013). Mezi jeho další texty patří prózy Sekundární trilogie či hry Divadelní Brno, Literárně-provozní trilogie či naposledy Paridův soud v Brně. Spolupracuje s čtrnáctideníkem A2 a vydavatelstvím Rubato.

* 1981
Jeden z nejradikálnějších současných německých autorů, držitel Nestroyovy ceny či titulu časopisu Theater heute. Rodák z Hamburku, vystudoval literární vědu, mediální studia a dějiny umění v Kostnici a poté tvůrčí psaní na Literárním institutu v Lipsku. Prosadil se hned svými prvními texty Velemarš či Pár vzkazů veškerenstvu (v české premiéře uvede Studio Hrdinů). Jeho Směšná temnota, v režii Dušana D. Pařízka ve vídeňském Burgtheateru, se stala klíčovým dílem nové sebereflexivní angažované dramatiky a byla v německojazyčném prostředí zvolena mj. Hrou roku 2015.

* 1979
Režisér a autor, absolvent pražské DAMU. Dlouhodobě spolupracuje s Divadelním spolkem Kašpar či regionálními scénami. Od roku 2002 působil v Činoherním studiu Ústí na Labem, kde proslula jeho éra ukončená v roce 2015. Režíroval zde legendární inscenaci Klub rváčů, autorské texty Rudolf Höss a Byl jsem velitelem v Osvětimi, adaptace Dekalogu, Balabánova Zeptej se táty či Kafkova Zámku. Soustředí se též na shakespearovské texty a anglické divadlo. V HaDivadle zinscenoval strhující text Sarah Kane Psychóza ve 4:48 a v české premiéře postdramatický Velemarš od současného německého autora Wolframa Lotze.

* 1977
Umělecký ředitel, režisér a dramaturg Studia Hrdinů, které založil spolu s Michalem Pěchoučkem a Kamilou Polívkovou v roce 2012. Absolvent divadelní vědy a dřívější přispěvatel do A2, Literárních novin či Ateliéru se od roku 2007 věnoval kurátorské a výstavní činnosti u nás i v zahraničí, poté působil jako dramaturg v pražské MeetFactory. V roce 2009 získal Poctu festivalu …příští vlna/next wave… Trvalý zájem o texty reflektující akt tvorby či pozici umělce ve společnosti rozvíjí ve výtvarně orientovaných inscenacích Studia Hrdinů – Církev, Citový komediant, Marbot či Buňka číslo.

* 1973
Přední český výtvarník a absolvent AVU, laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého za rok 2003. Byl ateliérovým vedoucím mj. Romana Štětiny a Dominika Gajarského. Ve své tvorbě již vystřídal médium malby, obrazové instalace či videoartu a posledních pět let se výhradně věnuje divadelní práci včetně scénografie a návrhů kostýmů. Na výzvu Jana Horáka napsal v roce 2009 divadelní hru Muži malují a po premiéře v MeetFactory se v roce 2011 dostal k první režii v Pařízkově Divadle Komedie (Koltés: V samotě bavlníkových polí). Spolu s Janem Horákem založil a režijně vede Studio Hrdinů – scénu výtvarně čerpající z členitých dispozic architektury Veletržního paláce, v jehož podzemí sídlí.

* 1975
Brněnská rodačka a absolventka scénografie na JAMU. Spolupracovala s Divadlem v 7 a půl a v roce 2004, díky práci na projektu ND Bouda, se prosadila v Divadle Komedie Dušana D. Pařízka. Byla grafičkou i fotografkou souboru a režírovala tu monology Hrdinové jako my, SAM a Horváthovo drama Víra, láska, naděje. Po zániku Komedie založila spolu s Janem Horákem a Michalem Pěchoučkem Studio Hrdinů, kde uvedla mj. Den Opričníka, Říši zvířat, Sjónova Skugga Baldura či Zábranského text Herec a truhlář Majer mluví o stavu své domoviny. Je výtvarnicí kostýmů u Pařízkových německojazyčných inscenací – na scénách Theater Bremen, Schauspielhaus Zürich, Deutsches Theater v Berlíně či ve vídeňském Burgtheateru a Volkstheateru.

* 1979
Přední česká prozaička, držitelka mj. Magnesia Litery jako Objev roku za debut Paměť mojí babičce (2002) nebo Ceny Jiřího Ortena za novelu Umělohmotný třípokoj (2006), jíž adaptovala Viktorie Čermáková pro Divadelní studio Továrna. Následovaly lyrické i společensky angažované romány jako Stanice Tajga (Cena Josefa Škvoreckého), Strážci občanského dobra, Čechy, země zaslíbená a naposledy Macocha. V roce 2016 zdramatizovala román Iana McEwena Betonová zahrada pro Švandovo divadlo a napsala sebereflexivní text Buňka číslo pro společný projekt Studia Hrdinů a PDFNJ (v režii Jana Horáka a Michala Pěchoučka).

* 1986
Jeden z nejvýraznějších českých výtvarných umělců nejmladší generace, který pracuje především s médiem rozhlasu, filmu a videa. Studoval na Ústavu umění a designu v Plzni v ateliéru Michala Pěchoučka a Dušana Záhoranského. Na pražské AVU absolvoval v ateliéru Tomáše Vaňka, dva roky strávil na Städelschule ve Frankfurtu nad Mohahem v ateliéru Judith Hopf a Douglase Gordona. V roce 2014 získal prestižní Cenu Jidřicha Chalupeckého. V minulém roce se prezentoval na bienále Manifesta v Curychu.