„Ve třiceti už mám kocovinu, jsem starý a nosím župan!”

Jiří, Natálie, Jana a Jan. Všem je přes třicet a všichni mají hrozně zajímavý povolání. Jsou kreativní. Pořád mají co dělat. Taky proto, že je možná ani nenapadne, že by se mohlo taky někdy něco nedělat. A tak pořád něco dělají. A hoří, hoří pro všechno a pro všechny… Jenže, počkat, počkat… když už dlouho hoří a když už hoří i všechno kolem nich, nemůžou nakonec vyhasnout?

Polodokumentární autorská inscenace, v níž na scéně vedle herců stojí i její režisér a scénografka. Vtipná a sarkastická reflexe zápalu, planutí, vyhasnutí a ztráty smyslu na pomezí přednášky o dělání divadla a metaforických obrazů ze zákrut vyhořelé duše.

A STUDIO RUBÍN jako divadelní prostor funguje už padesát let. Tým současného Rubínu vstupuje do třetí sezony a jeho dramaturgie se orientuje především na vytváření autorských inscenací. Autory textů pro inscenace jsou většinou sami režiséři nebo dramaturgové. Mezi spolupracovníky A studia Rubín patří například Lucie Ferenzová, Ondřej Štefaňák, Jan Kačena nebo Jana Hauskrechtová. Jednotlivé sezony jsou tematicky orientovány. V minulé sezoně se Rubín dotazoval: S kým žijem? Všech pět premiérových inscenací se zabývalo tématem vztahů na různých úrovních – na úrovni partnerství, milostných vztahů, ale také vztahu k sobě sama, přírodě, Bohu. Otázka této sezony zní: O čem jsme zapomněli mluvit? Otevírat se tak budou témata, která jsou nám všem dobře známá, ale v širší společenské diskuzi jim prostor chybí. Jedná se například o témata jako mateřství a práce nebo stáří.

Vedle vytváření autorských inscenací probíhá v A studiu Rubín také dílna pro začínající autory.