Logo HaDivadlo

HaDivadlo

Sezona 44: Práce

2019

28. 2. čtvrtek 19.30

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda, střelba a stroboskop

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Magdalena Straková / Diana Velčická j. h. / Agáta Kryštůfková

Party boy

Mark Kristián Hochman / Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Tomáš Pšorn j. h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Adam Krutiš / Roman Švanda / Tomáš Nerád

Vesničanka

Barbora Hortvíková

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

Zavřít
26. 2. úterý 19.30

Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
23. 2. sobota 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
21. 2. čtvrtek 17.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
20. 2. středa 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
18. 2. pondělí 19.30

K antropocénu s diskuzí po představení

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
10. 2. neděle 17.00

O Josefíně včelce a její křehké dušence

Vanda Kavková autor

Vanda Kavková režie

Hmyzí roadmovie. Pro všechny, co mají rádi květiny a stromy a taky čisté domy!

Poetická groteska o malé včelí královně Josefíně, která se spolu s kudlankou Coco vydává on the road! Cíl je jasný! Hmyzí producent Andy a Země zaslíbená!

sdílet

Premiéra
10. února 2019

Autorka a režie
Vanda Kavková

Loutky
Bio Masha

Hudba
Mário Buzzi

Zavřít
10. 2. neděle 14.00

O Josefíně včelce a její křehké dušence

Vanda Kavková autor

Vanda Kavková režie

Hmyzí roadmovie. Pro všechny, co mají rádi květiny a stromy a taky čisté domy!

Poetická groteska o malé včelí královně Josefíně, která se spolu s kudlankou Coco vydává on the road! Cíl je jasný! Hmyzí producent Andy a Země zaslíbená!

sdílet

Premiéra
10. února 2019

Autorka a režie
Vanda Kavková

Loutky
Bio Masha

Hudba
Mário Buzzi

Zavřít
9. 2. sobota 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
7. 2. čtvrtek 19.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
5. 2. úterý 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
4. 2. pondělí 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
2. 2. sobota 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
1. 2. pátek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
30. 1. středa 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
29. 1. úterý 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
28. 1. pondělí 17.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
26. 1. sobota 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
25. 1. pátek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
24. 1. čtvrtek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
22. 1. úterý 19.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
21. 1. pondělí 19.30

Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
20. 1. neděle 17.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
18. 1. pátek 19.30

Maloměšťáci

Maxim Gorkij autor

Ivan Buraj režie

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestát pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

Sezona 44: Práce

sdílet

Premiéra
13. prosince 2018

Autor
Maxim Gorkij

Režie
Ivan Buraj

Scéna
Lenka Jabůrková

Kostýmy
Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová

Dramaturgie
Matěj Nytra

Použitý překlad
Bohumil Mathesius

Hrají

Taťána

Táňa Malíková

Polja

Magdalena Straková

Petr

Jiří Miroslav Valůšek

Bezsemenov

Cyril Drozda

Akulina Ivanovna

Simona Peková

Perčichin

Jan Lepšík

Tětěrev

Jiří Svoboda

Nil

Mark Kristián Hochman

Jelena

Anna Čonková j. h.

Šiškin

Karel Vondrášek j. h.

Cvetajeva

Taťána Janevová j. h.

Žena

Marie Veselá j. h.

Zavřít
16. 1. středa 19.30

K antropocénu s diskuzí po představení

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
15. 1. úterý 19.30

Maloměšťáci

Maxim Gorkij autor

Ivan Buraj režie

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestát pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

Sezona 44: Práce

sdílet

Premiéra
13. prosince 2018

Autor
Maxim Gorkij

Režie
Ivan Buraj

Scéna
Lenka Jabůrková

Kostýmy
Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová

Dramaturgie
Matěj Nytra

Použitý překlad
Bohumil Mathesius

Hrají

Taťána

Táňa Malíková

Polja

Magdalena Straková

Petr

Jiří Miroslav Valůšek

Bezsemenov

Cyril Drozda

Akulina Ivanovna

Simona Peková

Perčichin

Jan Lepšík

Tětěrev

Jiří Svoboda

Nil

Mark Kristián Hochman

Jelena

Anna Čonková j. h.

Šiškin

Karel Vondrášek j. h.

Cvetajeva

Taťána Janevová j. h.

Žena

Marie Veselá j. h.

Zavřít
15. 1. úterý 18.30

Dramaturgický úvod — Maloměšťáci

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Maloměšťáci povede umělecký šéf HaDivadla a režisér Ivan Buraj.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
14. 1. pondělí 17.30

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda, střelba a stroboskop

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Magdalena Straková / Diana Velčická j. h. / Agáta Kryštůfková

Party boy

Mark Kristián Hochman / Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Tomáš Pšorn j. h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Adam Krutiš / Roman Švanda / Tomáš Nerád

Vesničanka

Barbora Hortvíková

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

Zavřít
10. 1. čtvrtek 19.30

Náměsíčníci (imitace a tušení)

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem napsaný v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku našeho současného zla. Světu hrozí kulisy!

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista od Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného. Nahmatat zeď naší reality. Uvidět horizont možného. Něco se musí stát!

Inscenace byla oceněna jako Projekt roku festivalem ...příští vlna/next wave... 2017, nominována na Cenu Josefa Balvína 2017 a vyhlášena „sukcesem měsíce“ dle Divadelních novin.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
11. listopadu 2016

Autor
Hermann Broch a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Video
David Matuška

Výběr hudby
Ivan Buraj

Citovaný překlad
Rio Preisner

Asistence
Ľubomír Višňovec

Hrají

Jáchym / Zbyšek Humpolec

Zbyšek Humpolec

Bertrand / Jiří Svoboda

Jiří Svoboda

Esch / Jan Lepšík

Jan Lepšík

Martin / Miroslav Ukul Kumhala

Miroslav Kumhala

Růžena / Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Alžběta / Agáta Kryštůfková

Agáta Kryštůfková

Intelektuál / Jiří M. Valůšek

Jiří Miroslav Valůšek

Hentjenová / Marie Ludvíková

Marie Ludvíková

Pasenow / Cyril Drozda

Cyril Drozda

Jaretzky / Simona Peková

Simona Peková

Sestřička / Táňa Malíková

Táňa Malíková

Někdo v rohu

Martin Tlapák j.h. / Mark Kristián Hochman

Dělník

Mark Kristián Hochman / Matěj Nytra

Huguenau

Tomáš Milostný j.h.

Hans Buch

Ivan Urbánek j.h.

Tlumočnice

Dagmar Radová j.h.

Zavřít
8. 1. úterý 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
7. 1. pondělí 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
5. 1. sobota 19.30

Strýček Váňa

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy.

V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov. Očekávaná harmonie. Všude příroda! Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Vrcholné realistické drama A. P. Čechova jako chvála ekologie!

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016. Robert Mikluš nominován na Cenu Thálie 2016 za roli Astrova.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová / Tereza Dočkalová j.h.

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít

2018

24. 12. pondělí 22.00

Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční

„Hej, mistře, vstaň bystře!“

sdílet
Zavřít
23. 12. neděle 19.00

Jakub Jan Ryba: Česká mše vánoční veřejná generální zkouška

„Hej, mistře, vstaň bystře!“

sdílet
Zavřít
21. 12. pátek 19.30

Psaní Ježíškovi

František hrabě Pocci autor

Ján Sedal režie

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“

HaDivadlo již tradičně oslavuje Vánoce spolu s vámi dojemným příběhem o tom, jak se právě v tomto výjimečném čase dějí zázraky na počkání a nemožné se stává možným.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši. Legendární inscenace, při níž se na jevišti setkávají současní a bývalí členové HaDivadla se svými přáteli – amatéry. Původní hru pro loutky z poloviny devatenáctého století autora Františka hraběte Pocciho upravil a zrežíroval dlouholetý člen HaDivadla herec Ján Sedal. Hlavní roli v inscenaci, kterou můžete vidět jen a pouze v době adventu, se pravidelně už po několik let vrací zahrát Pavel Liška.

Efekty v představení: otevřený oheň

sdílet

Premiéra
18. prosince 2001

Autor
František hrabě Pocci

Režie
Ján Sedal

Hrají

Paní Smutná

Marie Ludvíková

Pepíček, její syn

Pavel Liška j. h.

Bedřich Walter

Josef Polášek j. h.

Beránek Boží

Artur Švanda j. h.

Anděl

Rozálie Petlachová j. h.

Karkulka

Marie Nalezená j. h. / Alžběta Polášková j. h.

Smrt

Bára Milotová j. h.

Tatínek

Miroslav Kumhala

Sbor

Roman Švanda a další

Zavřít
21. 12. pátek 17.30

Psaní Ježíškovi

František hrabě Pocci autor

Ján Sedal režie

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“

HaDivadlo již tradičně oslavuje Vánoce spolu s vámi dojemným příběhem o tom, jak se právě v tomto výjimečném čase dějí zázraky na počkání a nemožné se stává možným.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši. Legendární inscenace, při níž se na jevišti setkávají současní a bývalí členové HaDivadla se svými přáteli – amatéry. Původní hru pro loutky z poloviny devatenáctého století autora Františka hraběte Pocciho upravil a zrežíroval dlouholetý člen HaDivadla herec Ján Sedal. Hlavní roli v inscenaci, kterou můžete vidět jen a pouze v době adventu, se pravidelně už po několik let vrací zahrát Pavel Liška.

Efekty v představení: otevřený oheň

sdílet

Premiéra
18. prosince 2001

Autor
František hrabě Pocci

Režie
Ján Sedal

Hrají

Paní Smutná

Marie Ludvíková

Pepíček, její syn

Pavel Liška j. h.

Bedřich Walter

Josef Polášek j. h.

Beránek Boží

Artur Švanda j. h.

Anděl

Rozálie Petlachová j. h.

Karkulka

Marie Nalezená j. h. / Alžběta Polášková j. h.

Smrt

Bára Milotová j. h.

Tatínek

Miroslav Kumhala

Sbor

Roman Švanda a další

Zavřít
20. 12. čtvrtek 19.30

Psaní Ježíškovi

František hrabě Pocci autor

Ján Sedal režie

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“

HaDivadlo již tradičně oslavuje Vánoce spolu s vámi dojemným příběhem o tom, jak se právě v tomto výjimečném čase dějí zázraky na počkání a nemožné se stává možným.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši. Legendární inscenace, při níž se na jevišti setkávají současní a bývalí členové HaDivadla se svými přáteli – amatéry. Původní hru pro loutky z poloviny devatenáctého století autora Františka hraběte Pocciho upravil a zrežíroval dlouholetý člen HaDivadla herec Ján Sedal. Hlavní roli v inscenaci, kterou můžete vidět jen a pouze v době adventu, se pravidelně už po několik let vrací zahrát Pavel Liška.

Efekty v představení: otevřený oheň

sdílet

Premiéra
18. prosince 2001

Autor
František hrabě Pocci

Režie
Ján Sedal

Hrají

Paní Smutná

Marie Ludvíková

Pepíček, její syn

Pavel Liška j. h.

Bedřich Walter

Josef Polášek j. h.

Beránek Boží

Artur Švanda j. h.

Anděl

Rozálie Petlachová j. h.

Karkulka

Marie Nalezená j. h. / Alžběta Polášková j. h.

Smrt

Bára Milotová j. h.

Tatínek

Miroslav Kumhala

Sbor

Roman Švanda a další

Zavřít
19. 12. středa 19.30

Psaní Ježíškovi

František hrabě Pocci autor

Ján Sedal režie

„Hle, Beránek Boží, který snímá hříchy světa.“

HaDivadlo již tradičně oslavuje Vánoce spolu s vámi dojemným příběhem o tom, jak se právě v tomto výjimečném čase dějí zázraky na počkání a nemožné se stává možným.

Vánoční příběh o tom, jak děti najdou radost a dospělí se dočkají klidu na duši. Legendární inscenace, při níž se na jevišti setkávají současní a bývalí členové HaDivadla se svými přáteli – amatéry. Původní hru pro loutky z poloviny devatenáctého století autora Františka hraběte Pocciho upravil a zrežíroval dlouholetý člen HaDivadla herec Ján Sedal. Hlavní roli v inscenaci, kterou můžete vidět jen a pouze v době adventu, se pravidelně už po několik let vrací zahrát Pavel Liška.

Efekty v představení: otevřený oheň

sdílet

Premiéra
18. prosince 2001

Autor
František hrabě Pocci

Režie
Ján Sedal

Hrají

Paní Smutná

Marie Ludvíková

Pepíček, její syn

Pavel Liška j. h.

Bedřich Walter

Josef Polášek j. h.

Beránek Boží

Artur Švanda j. h.

Anděl

Rozálie Petlachová j. h.

Karkulka

Marie Nalezená j. h. / Alžběta Polášková j. h.

Smrt

Bára Milotová j. h.

Tatínek

Miroslav Kumhala

Sbor

Roman Švanda a další

Zavřít
18. 12. úterý 19.30

Maloměšťáci

Maxim Gorkij autor

Ivan Buraj režie

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestát pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

Sezona 44: Práce

sdílet

Premiéra
13. prosince 2018

Autor
Maxim Gorkij

Režie
Ivan Buraj

Scéna
Lenka Jabůrková

Kostýmy
Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová

Dramaturgie
Matěj Nytra

Použitý překlad
Bohumil Mathesius

Hrají

Taťána

Táňa Malíková

Polja

Magdalena Straková

Petr

Jiří Miroslav Valůšek

Bezsemenov

Cyril Drozda

Akulina Ivanovna

Simona Peková

Perčichin

Jan Lepšík

Tětěrev

Jiří Svoboda

Nil

Mark Kristián Hochman

Jelena

Anna Čonková j. h.

Šiškin

Karel Vondrášek j. h.

Cvetajeva

Taťána Janevová j. h.

Žena

Marie Veselá j. h.

Zavřít
17. 12. pondělí 20.00

Cotatcha Orchestra – Vincenc 77

Vánoční a zároveň narozeninový koncert. I tak by se dala ve stručnosti nazvat událost, kterou na tento večer připravil brněnský bigband Cotatcha Orchestra.

Narozeninovým oslavencem není nikdo jiný, než nejzkušenější člen kapely Vincenc Kummer, jehož skladby a aranžmá budou výhradně zastoupeny na programu tohoto výjimečného večera. Sedmička, jak známo, je šťastným číslem a Vincenc má letos na kontě hned dvě. Ano, 77 let je věk, kterého se letos v létě, v obdivuhodné fyzické i duševní kondici oslavenec dožil a který mu ani v nejmenším nebrání držet krok se svými o generaci (v některých případech i o dvě generace) mladšími spoluhráči v kapele.

Cotatcha Orchestra se rozhodl koncertně oslavit narozeniny svého basisty s půlročním zpožděním a zasadit koncert do předvánočního období proto, že Vincenc Kummer má mezi svými novými skladbami a aranžemi zastoupeny také úpravy vánočních písní.

Vincenc Kummer po úspěšném působení na tehdejší domácí jazzové scéně a angažmá v orchestru Ladislava Štaidla který v sedmdesátých letech doprovázel Karla Gotta emigroval v roce 1981 do Švýcarska, kde za 25 let hrál jako residentní basista v Zurichu se světovými hvězdami jazzového nebe jakými byli např.: Dexter Gorden, Dizzy Gillespie, Chet Barker a mnozí jiní. Po návratu do rodného Brna začíná spolupracovat s představiteli nastupující jazzové generace. Jednou z výslednic těchto spoluprací je i Cotatcha Orchestra, kde se Vincenc Kummer mimo to, že zastává post kontrabasisty, realizuje i jako výtečný bigbandový skladatel a aranžér.

Přijďte si od předvánočního shonu odpočinout do HaDivadla a nechte se naladit do sváteční atmosféry „svátečním zvukem“ tohoto ojedinělého koncertu Cotatcha Orchestra.

sdílet

Obsazení:

Saxofony
Marek Kotača, Radek Zapadlo, Petr Smékal, Ivan Podhola, Radim Hanousek

Trombony
Radek Růžička, Jan Galia, Kryštof Hasa, Michal Motýl

Trumpety
Jan Kozelek, Jaroslav Konečný, Jan Přibil, Jiří Kotača

Kontrabas a kompozice/aranžmá
Vincenc Kummer

Piáno
Martin Konvička

Bicí nástroje
Kristián Kuruc

Zavřít
15. 12. sobota 19.30

Maloměšťáci

Maxim Gorkij autor

Ivan Buraj režie

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestát pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

Sezona 44: Práce

sdílet

Premiéra
13. prosince 2018

Autor
Maxim Gorkij

Režie
Ivan Buraj

Scéna
Lenka Jabůrková

Kostýmy
Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová

Dramaturgie
Matěj Nytra

Použitý překlad
Bohumil Mathesius

Hrají

Taťána

Táňa Malíková

Polja

Magdalena Straková

Petr

Jiří Miroslav Valůšek

Bezsemenov

Cyril Drozda

Akulina Ivanovna

Simona Peková

Perčichin

Jan Lepšík

Tětěrev

Jiří Svoboda

Nil

Mark Kristián Hochman

Jelena

Anna Čonková j. h.

Šiškin

Karel Vondrášek j. h.

Cvetajeva

Taťána Janevová j. h.

Žena

Marie Veselá j. h.

Zavřít
13. 12. čtvrtek 19.30

Maloměšťáci

Maxim Gorkij autor

Ivan Buraj režie

Petr by chtěl dostudovat práva a mít práci. Taťána by chtěla, aby jí Nil naslouchal a také aby ji miloval. Nil chce, aby přišel nový a spravedlivější svět. Polja chce jít do divadla.

Ikonický text ruského realistického dramatu. Útulný interiér z přelomu 19. a 20. století jako symbol zlatého věku rodiny. Slušní lidé a čajový servis. Život s jasnými hranicemi mezi tím, co je venku a co vevnitř. Práce jako ochrana těchto hranic. Konverzace a kostýmy – nuda interiéru. Kolik je hodin?

Otec rodiny – Vasil Vasilijevič Bezsemenov pronajímá byty mladým lidem. Nemá rád dlužníky, dobrodruhy ani židy. Jeho dům – jeho hrad a hlavně jeho pravidla! Teplo rodinného krbu. Ale co když je tento krb počátkem požáru? Generační konflikt?

Peklo domova! Jak se vyhnout frašce do nekonečna opakovaných konfliktů, které už ztratily svůj smysl? Není naše společnost v současnosti obětí jednoho z těchto konfliktů? Můžeme definovat sebe jedině skrze svého nepřítele? Kdo má právo soudit? Jak se nestát pevností a být schopen přijímat cizí? Není konec konců všechno cizí – i my sami? Boj s interiérem sebe sama! Uvidět cizí v sobě! Chvála temnoty.

Sezona 44: Práce

sdílet

Premiéra
13. prosince 2018

Autor
Maxim Gorkij

Režie
Ivan Buraj

Scéna
Lenka Jabůrková

Kostýmy
Kateřina Marai a Kateřina Kumhalová

Dramaturgie
Matěj Nytra

Použitý překlad
Bohumil Mathesius

Hrají

Taťána

Táňa Malíková

Polja

Magdalena Straková

Petr

Jiří Miroslav Valůšek

Bezsemenov

Cyril Drozda

Akulina Ivanovna

Simona Peková

Perčichin

Jan Lepšík

Tětěrev

Jiří Svoboda

Nil

Mark Kristián Hochman

Jelena

Anna Čonková j. h.

Šiškin

Karel Vondrášek j. h.

Cvetajeva

Taťána Janevová j. h.

Žena

Marie Veselá j. h.

Zavřít
5. 12. středa 20.00

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
3. 12. pondělí 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
2. 12. neděle 16.00

HaChucpa

Kouzlo klezmeru tkví v tom, že se zde zároveň mísí smutek i radost – tak, jak to učí Talmud: jestliže jsme příliš smutní, máme si připomenout přikázání být veselí, jsme-li příliš veselí, máme si připomenout zboření Chrámu a být smutní...

Soubor HaChucpa vznikl v roce 1997 při HaDivadle. Byl inspirován programy, které již předtím uváděl Wolfgang Spitzbardt v tomto divadle (M. Buber: Cesta člověka, P. Celan: Slabika Bol). Spolu s Wolfem Spitzbardtem se na vedení souboru od počátku podílí dirigent a klavírista Vít Mareček. Po dobu své existence prošlo souborem HaChucpa mnoho lidí z řad studentů JAMU, brněnské konzervatoře, členů HaDivadla, brněnské Židovské obce a dalších.

sdílet

Současné složení souboru

Zpěv, umělecké vedení a dramaturgie
Wolfgang Spitzbardt

Klavír, zpěv, hudební vedení a aranže
Vít Mareček

Zpěv
Vendula Ježková
Růžena Dvořáková
Marek Belko

Klarinet
Michal Kříž
Jiří Houf

Housle
Jakub Látal
Hana Novotná

Hoboj
Petr Kadera
Barbora Šteflová

Violoncello
Stanislav Beneš
Jan Látal

Akordeon
Lucie Vítková
Magdaléna Šenkeříková

Zavřít
1. 12. sobota 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
30. 11. pátek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
29. 11. čtvrtek 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
28. 11. středa 19.30

K antropocénu s diskuzí po představení

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
27. 11. úterý 17.30

Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
26. 11. pondělí 19.30

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda, střelba a stroboskop

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Magdalena Straková / Diana Velčická j. h. / Agáta Kryštůfková

Party boy

Mark Kristián Hochman / Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Tomáš Pšorn j. h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Adam Krutiš / Roman Švanda / Tomáš Nerád

Vesničanka

Barbora Hortvíková

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

Zavřít
26. 11. pondělí 18.30

Dramaturgický úvod — Paní Bovaryová

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Paní Bovaryová povede umělecký šéf HaDivadla Ivan Buraj.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
24. 11. sobota 19.30

Promítání: Bo Hai a Malá

Filmy Malá a Bo Hai jsou oceňované krátké filmy věnující se vietnamské komunitě v Česku. Jejich autoři jsou součástí druhé generace této třetí největší menšiny u nás. Co za příběhy se skrývá za úsměvy prodavačů ve večerkách a bistrech? Jaké to je žít v úplně jiné kultuře. A jak se žije Vietnamcům u nás?

 

Bo Hai

Dužan Duong, AZN kru, ČT, FAMU, NF FilmTalent Zlín 2017

Myslí jako Češi, mluví jako Češi, ale vypadají jako Vietnamci. Film Bo Hai je o vztahu starší generace Vietnamců s jejich dětmi. Jejich rodiče se přestěhovali do České republiky a začali zde podnikat a rozhodli se obětovat celý svůj život, aby mohli finančně zajistit svoji rodinu. Vietnamci, kteří se tady narodili nebo se sem přestěhovali ve velmi útlém věku, se zcela integrovali – vychovaly je české chůvy, vystudovali české školy, používají česká jména, ale zato přišli o své kulturní kořeny. Rodiče hovoří velmi špatně česky, jejich děti zas špatně vietnamsky a často neumí ani psát nebo číst v řeči svých rodičů. Jak chcete předat kulturu, když nemáte společný jazyk?

 

Malá

Diana Cam Van Nguyen, FAMU, 2017

Krátký animovaný dokument o vietnamské dívce vyrůstající v Čechách. Aneb film o tom, že jiná neznamená být špatná.

sdílet
Zavřít
22. 11. čtvrtek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
21. 11. středa 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
19. 11. pondělí 19.30

’68 s diskuzí po představení s Jaromírem Blažejovským a Matějem Nytrou

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
17. 11. sobota 19.30

’68 s výkladem a diskuzí po představení

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
16. 11. pátek 17.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
15. 11. čtvrtek 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
14. 11. středa 19.30

Diskuze A2: Umění avantgardy, avantgarda umění

Loni uběhlo sto let nejen od Ruské revoluce, ale také od vystavení jednoho z nejdiskutovanějších děl v dějinách umění, Fontány Marcela Duchampa. Obrácený pisoár podepsaný R. Mutt je jedním z vrcholů a symbolů avantgardy. Revoluční proměna tehdy zasáhla život i umění a v letech, jež následovaly, se zdálo, že by obojí mohlo jít ruku v ruce, ba dokonce, že by hranice mezi nimi mohly padnout. Politická a umělecká avantgarda se ale rozešly a snaha o rozbíjení zaběhlých pořádků zůstala vlastní spíše té umělecké. Co ale zbylo z autonomie umění, tedy hlavního dědictví avantgard, v době všudypřítomnosti internetu? Nemusí se umění zbavit i posledních ostrůvků, kde autonomie přežívá? A co v tomto ohledu s problémem elitářství a nesrozumitelnosti současného umění? Může vůbec umění doufat, že by i dnes dokázalo měnit svět?

Debata nejen k premiéře hry Čevengur.

sdílet

Hosté

Martina Smutná, výtvarná umělkyně
Alexey Klyuykov, výtvarný umělec

Moderuje

Anežka Bartlová, kritička umění

Zavřít
13. 11. úterý 19.30

Bylo nás pět a půl aneb Podivuhodný Josef Kovalčuk

Břetislav Rychlík režie

Vzpomínkový večer na Josefa Kovalčuka.

Brzy více!

Srdečně zveme všechny přátele, kolegy, studenty... Vstup volný.

sdílet
Zavřít
12. 11. pondělí 20.00

Macocha hrajeme ve Studiu Hrdinů v Praze

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
11. 11. neděle 17.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
9. 11. pátek 22.00

Soft #9

Event soft core hudebního cyklu HaDivadla.

Výběrový line-up z domácího i zahraničního zvukového podzemí, kurátorsky připravený Matyášem Dlabem.

sdílet
Zavřít
9. 11. pátek 19.00

Vernisáž hrajeme v Lomnici nad Popelkou

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
8. 11. čtvrtek 19.30

K antropocénu s diskuzí po představení

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
7. 11. středa 19.30

Síla zvyku

Thomas Bernhard autor

Jan Horák a Michal Pěchouček režie

„Co říkáte je useknuté všechno je useknuté co říkáte. To svědčí o tom že neovládáte dýchání to je ostuda pro artistu. Poruchy odstranit!“

Sebereflexe umělců, sebereflexe umění vést a tísnit, nechat si připravený plán bez kontroly roztéct až do zmatku shonů, umělých masek a krkolomností. Komorní kvintet a finále za hranou. Prásk a salto! Kdo se tu komu směje?

Stárnoucí cirkusový bard Caribaldi v posledním gestu sveřepé touhy nepropadnout dnu. Diriguje z výše a snaží se ze všech sil ze svých úslužných, pokrčených loutek-artistů vydolovat nestoudné výkony. Hrajte! Nástroje přeci máte, dovedete s nimi i žonglovat! Génius obklopený břídily anebo psychopatické monstrum? Bác a vesmír! A čapka neustále padá z hlavy... S tváří zkřivenou nelze hrát Schuberta.

Umělec má dělat všechno proto, aby odešel ze scény při síle. Zvyk je cirkusácká košile. Výzva pro opovážlivce tvůrčího hledání, k znovunalezení energie a radosti z hereckého sebeobviňování. Je teď ten správný čas na pohled do zrcadla vlastní autoritativní umělecké dráhy? Co v něm lze uvidět? Slova a obraty a přemety vzad rýsují v „tragikomedii“ rakouského skandalisty Thomase Bernharda nekompromisní obraz umělecké krutosti.

Nad inscenací převzal záštitu Dr. Alexander Grubmayr, LL.M. – velvyslanec Rakouského velvyslanectví v Praze.

Efekty v představení: mlhostroj

sdílet

Premiéra
28. dubna 2017

Autor
Thomas Bernhard

Překlad
Josef Balvín

Režie
Jan Horák a Michal Pěchouček

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Michal Pěchouček

Kostýmy
Beáta Spáčilová

Hudba
Natálie Pleváková

Videoprojekce
Matěj Sláma

Výtvarná asistence
Jan Matýsek

Inspice
Miroslav Ukul Kumhala

Hrají

Caribaldi

Cyril Drozda

Žonglér

Jiří Svoboda

Krotitel

Zbyšek Humpolec

Šprýmař

Mark Kristián Hochman

Vnučka

Agáta Kryštůfková

Zavřít
6. 11. úterý 19.30

Macocha

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
6. 11. úterý 18.30

Dramaturgický úvod — Macocha

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Macocha povede dramaturg HaDivadla Matěj Nytra.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
5. 11. pondělí 19.30

Macocha

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
3. 11. sobota 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
2. 11. pátek 19.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
2. 11. pátek 10.00

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
1. 11. čtvrtek 19.00

Maryša hrajeme v Divadle Oskara Nedbala v Táboře

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
1. 11. čtvrtek 10.00

Maryša hrajeme v Divadle Oskara Nedbala v Táboře

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
30. 10. úterý 19.30

Náměsíčníci (imitace a tušení)

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem napsaný v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku našeho současného zla. Světu hrozí kulisy!

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista od Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného. Nahmatat zeď naší reality. Uvidět horizont možného. Něco se musí stát!

Inscenace byla oceněna jako Projekt roku festivalem ...příští vlna/next wave... 2017, nominována na Cenu Josefa Balvína 2017 a vyhlášena „sukcesem měsíce“ dle Divadelních novin.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
11. listopadu 2016

Autor
Hermann Broch a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Video
David Matuška

Výběr hudby
Ivan Buraj

Citovaný překlad
Rio Preisner

Asistence
Ľubomír Višňovec

Hrají

Jáchym / Zbyšek Humpolec

Zbyšek Humpolec

Bertrand / Jiří Svoboda

Jiří Svoboda

Esch / Jan Lepšík

Jan Lepšík

Martin / Miroslav Ukul Kumhala

Miroslav Kumhala

Růžena / Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Alžběta / Agáta Kryštůfková

Agáta Kryštůfková

Intelektuál / Jiří M. Valůšek

Jiří Miroslav Valůšek

Hentjenová / Marie Ludvíková

Marie Ludvíková

Pasenow / Cyril Drozda

Cyril Drozda

Jaretzky / Simona Peková

Simona Peková

Sestřička / Táňa Malíková

Táňa Malíková

Někdo v rohu

Martin Tlapák j.h. / Mark Kristián Hochman

Dělník

Mark Kristián Hochman / Matěj Nytra

Huguenau

Tomáš Milostný j.h.

Hans Buch

Ivan Urbánek j.h.

Tlumočnice

Dagmar Radová j.h.

Zavřít
29. 10. pondělí 20.00

Vernisáž hrajeme ve Venuši ve Švehlovce v Praze

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
27. 10. sobota 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
26. 10. pátek 19.30

Strýček Váňa

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy.

V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov. Očekávaná harmonie. Všude příroda! Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Vrcholné realistické drama A. P. Čechova jako chvála ekologie!

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016. Robert Mikluš nominován na Cenu Thálie 2016 za roli Astrova.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová / Tereza Dočkalová j.h.

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít
24. 10. středa 17.30

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda, střelba a stroboskop

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Magdalena Straková / Diana Velčická j. h. / Agáta Kryštůfková

Party boy

Mark Kristián Hochman / Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Tomáš Pšorn j. h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Adam Krutiš / Roman Švanda / Tomáš Nerád

Vesničanka

Barbora Hortvíková

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

Zavřít
22. 10. pondělí 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
21. 10. neděle 19.30

Komediograf

Luboš Balák a kol. režie

Groteskní skeče a písničky o možném i nemožném. Již 20 let na scéně!

Komediograf jest velmi pozoruhodný způsob divadelního představení. Formou kabaretu, což jest skladba písní, dramatických výstupů a klaunských čísel, grotesky a černého humoru, nesmyslu a paradoxu, vypráví o dnešní době. A vypráví tak, že se lidé více než sto minut smějí, smíchem očisťují své duše a prodlužují si své životy.

Komediograf jest také skupina jedinců, která se věnuje poetice směšnosti, zkoumá ji, stále o ní bádá, aby ji dovedla do největší dokonalosti.

Komediograf jest více než čtyřicet hodin představení, je to nekonečný příběh dnešních dnů, který bude pokračovat dokud budeme naživu.

Největší naší inspirací jsou francouzské a německé kabarety konce minulého století a kabarety první republiky, je to humor Jaroslava Haška, E. A. Longena a Vlasty Buriana, a dále naše vlastní paradoxní, směšná a hloupá současnost.

Takže se přijďte osvěžit i vy, a to nejen smíchem, přijďte si prodloužit náš věčně krátký lidský život alespoň o několik minut.

Představení Komediograf je jako živoucí organismus a prochází neustálým vývojem. Představení prošlo od roku 1997 desítkami nových dílů a nespočtem repríz.

sdílet

Hrají
Mariana Chmelařová
Marek Daniel
Miroslav Kumhala
Pavel Liška
Marie Ludvíková
Tomáš Matonoha
Josef Polášek
Jakub Žáček

Hudba
Mario Buzzi
Zdeněk Král

Zavřít
20. 10. sobota 19.30

K antropocénu s diskuzí po představení

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
19. 10. pátek 20.00

Cotatcha Orchestra feat. Ilja Reijngoud (NL)

Přední český big band Cotatcha Orchestra, který je znám svými neotřelými hudebními počiny, se chystá na realizaci hlavního projektu sezony.

Můžete se těšit na sérii tří koncertů s exklusivním hostem, nizozemským trombonistou Iljou Reijngoudem. Na svém hudebním kontě má cenu za kompozici v nejprestižnější soutěži jazzového světa – Thelonius Monk competition, čímž se zařadil mezi velké hráče současného jazzu jako jsou Joshua Redman nebo Chris Potter. Reijngoud se pyšní rovněž získáním Latin Grammy Award či „nizozemského anděla“ v soutěži Edison Award. Kromě svých hráčských a skladatelských aktivit, mimo jiné v Grammy ověnčeném Metropol Orkestu, je také činným pedagogem na hudebních univerzitách v Amsterdamu, Rotterdamu, Haagu nebo na mnoha hudebních workshopech v Evropě a USA.

Na koncertech v Olomouci, Poličce a Brně se tento špičkový hráč představí i jako skladatel a aranžér. Playlist těchto koncertů je sestaven výhradně z jeho skladeb a aranžmá. Jeho bohaté big bandové zkušenosti, které v podzimní sérii svěří do služeb Cotatcha Orchestra, jsou předzvěstí posluchačsky mimořádně atraktivního a nevšedního hudebního zážitku, který by neměl uniknout vaší pozornosti.

www.iljareijngoud.com
www.cotatchaorchestra.cz
YouTube – Ilja Reijngoud: No Substitute
YouTube – Cotatcha Orchestra: Teaser

sdílet

Obsazení

(CZ, SK, AT)

Saxofony
Marek Kotača, Radek Zapadlo, Ivan Podhola, Pavel Zlámal, Radim Hanousek

Trombony
Matthias Zeindlhofer, Jan Galia, Radek Růžička, Michal Motýl

Trumpety
Dominic Pessl, Jaroslav Konečný, Jan Přibil, Jiří Kotača

Kontrabas
Peter Korman

Bicí
Kamil Slezák

Piáno
Martin Konvička

Zavřít
18. 10. čtvrtek 10.00

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
17. 10. středa 19.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
16. 10. úterý 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
15. 10. pondělí 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
14. 10. neděle 20.00

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
14. 10. neděle 19.00

Masakr Elsinor: Brutální vlákno uvnitř plane ...příští vlna/next wave...

Masakr Elsinor autor

Masakr Elsinor režie

Pak mi došlo, že holá marnost je spásou, v téhle nazelenalé spleti dechů…

Původní inscenace postavená na textech současných amerických básníků Deana Younga a Jamese Tatea.

Možná jsme přecitlivělí, světloplaší. Možná jsme se neměli ptát na toho druhýho chlapa. Možná, že to mňoukání pod zemí je naše dávno uhynulá kočka. Nebo domorodí obyvatelé téhle kolabující vesmírné hroudy. Tak třeštíme, polykáme prášky a kreslíme velmi sprosté mečouny. Ve snaze na sebe zase upozornit (nesnáším telefon, jak předstírá, že je můj přítel).

Ale jak se v tom vyznat? A proč, když už ani nemůžeme popadnout dech?

Surrealistické rekviem za všechno, co pomíjí, za všechno, čeho jsme se nedočkali. Těžkopádná něha mezi zkamenělými stromy, záchranný člun z plastových lahví a naděje vystřelené do vesmíru. Přitom jen čekáme, až L. vyleze ze sprchy a řekne něco uklidňujícího.

sdílet

Překlad básní
Jiří Procházka

Hudba
Petr Míka

Hrají
Anežka Hessová
Ondřej Novotný
Petr Míka
Tomáš Soldán
Václav Marhold

Zavřít
14. 10. neděle 16.30

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
13. 10. sobota 21.00

Aid Kid ...příští vlna/next wave...

25. ...příští vlna/next wave... uvádí:

AID KID

Za pseudonymem Aid Kid stojí muzikant, producent a DJ Ondra Mikula. Po vydání prvních dvou singlů se stal vycházející hvězdou pražské elektronické hudební scény. V dubnu 2015 vydal ve vlastní režii eponymní debutové album, které vzbudilo pozitivní kritický ohlas (vč. ceny Vinyla pro Objev roku). V současné době působí jako kytarista v kapele Děti mezi reprákama a je součástí tvůrčího jádra kapely Zvíře jménem Podzim. Věnuje se i scénické hudbě. Jako skladatel spolupracoval na tvorbě mnoha spotů, znělek, instalací a videomappingu.

Aid Kid staví živé sety na improvizaci vlastních tracků, ve kterých kombinuje emotivní beaty a gradující struktury.

sdílet

Zavřít
13. 10. sobota 20.00

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
13. 10. sobota 18.30

Studio Rote: Zjevení pudla ...příští vlna/next wave...

Ondřej Škrabal autor

Ondřej Škrabal režie

Monolog z herecké šatny těsně po nepovedeném představení Goethova Fausta: „Proč mě nikdo neupozornil, že trik s bílým pudlem se změnil na trik s pudlem černým?“

Monolog člověka, který se pohybuje na neznatelné hranici divadla s vnějším světem a ztrácí schopnost rozeznat, v čem je zlo. Zkažený výstup, ve kterém je obraz důležitější než člověk, a přesto se kolem něj vše točí.

Text Zjevení pudla obdržel cenu slovenského rozhlasu na festivalu Nová Dráma 2018. Tvoří jakýsi dovětek ke slavné dramatické básni, především ke známé scéně proměny pudla v Mefista. Tu využívá k polemice nad schopností divadla ovlivňovat nejen herecký život. Představitel Fausta v šatně analyzuje podivné události, které se na scéně odehrály během „rutinního” představení. Kvůli své vztahovačnosti, domýšlení a konspiračním myšlenkám pak zjišťuje, že jeho budoucnost není vůbec jistá.

Monodrama bylo napsáno přímo pro herce Martina Pechláta.

sdílet

Text a režie
Ondřej Škrabal

Kostýmy a loutky
Tereza Havlová

Hudba
Aid Kid

Produkce
Jakub Rálek

Hraje
Martin Pechlát

Zavřít
13. 10. sobota 16.30

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
13. 10. sobota 15.00

Studio Rote: Zjevení pudla ...příští vlna/next wave...

Ondřej Škrabal autor

Ondřej Škrabal režie

Monolog z herecké šatny těsně po nepovedeném představení Goethova Fausta: „Proč mě nikdo neupozornil, že trik s bílým pudlem se změnil na trik s pudlem černým?“

Monolog člověka, který se pohybuje na neznatelné hranici divadla s vnějším světem a ztrácí schopnost rozeznat, v čem je zlo. Zkažený výstup, ve kterém je obraz důležitější než člověk, a přesto se kolem něj vše točí.

Text Zjevení pudla obdržel cenu slovenského rozhlasu na festivalu Nová Dráma 2018. Tvoří jakýsi dovětek ke slavné dramatické básni, především ke známé scéně proměny pudla v Mefista. Tu využívá k polemice nad schopností divadla ovlivňovat nejen herecký život. Představitel Fausta v šatně analyzuje podivné události, které se na scéně odehrály během „rutinního” představení. Kvůli své vztahovačnosti, domýšlení a konspiračním myšlenkám pak zjišťuje, že jeho budoucnost není vůbec jistá.

Monodrama bylo napsáno přímo pro herce Martina Pechláta.

sdílet

Text a režie
Ondřej Škrabal

Kostýmy a loutky
Tereza Havlová

Hudba
Aid Kid

Produkce
Jakub Rálek

Hraje
Martin Pechlát

Zavřít
12. 10. pátek 20.30

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
12. 10. pátek 20.00

Macocha hrajeme ve Studiu Hrdinů v Praze

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
12. 10. pátek 19.30

Stará aréna Ostrava: Pekingská kachna ...příští vlna/next wave...

Lukáš Adam autor

Ai GejGej režie

Gastronomický výlet za hranice lidskosti a vkusu

Nedávná Čína v extaticky zoufalé, autenticky smířené i cynicky lhostejné výpovědi prostřednictvím textů disidentského básníka a novináře Liao I-Wua (Krveprolití, Hovory se spodinou, Kulky a opium).

Poetické dokudrama, ze kterého odejdete s lidským masem na košili.

A s naučením, jak stabilizovat společnost.

S pandou.

Krtečkem.

A s čistým svědomím.

sdílet

Text sestavil
Lukáš Adam

Režie
Ai GejGej

Scéna a kostýmy
David Janošek

Light design, zvuk, projekce
Jana Helebrandová

Tvorba projekcí
Jan Honeiser

Hudební nastudování
Juraj Čiernik

Hrají
Lukáš Adam
Michal Sikora
Bára Vidomská
Jakub Georgiev
Sára Erlebachová

Zavřít
12. 10. pátek 17.30

Depresivní děti touží po penězích: Bordel L’Amour ...příští vlna/next wave...

Depresivní děti touží po penězích autor

Jakub Čermák režie

Podnik pro všechny, kteří touží po lásce. Hodinový hotel lásky otvírá svou pobočku v Brně.

Sedm pokojů, sedm performerů, sedmnáct druhů lásky. Přijďte se přesvědčit, že nad vším zvítězí láska.

Umělecký gang Depresivní děti touží po penězích otevírá dveře nevěstince, kde se neprodává sex, ale čistá láska. Naši zaměstnanci lásku k vám předstírají tak dokonale, až jí sami uvěří. Pro diváky je připraveno mnoho druhů milostného citu, záleží na každém divákovi, jaký z nich chce zažít.

Přijďte zažít lásku, která vám dosud v životě uniká, po které toužíte, anebo právě tu, které byste se ve skutečném životě báli.

Jak bude návštěva Bordelu L’Amour vypadat?

Na každý čas připadá pouze 14 míst. Diváci si v první části představení zvolí tři druhy lásky, které by rádi zažili. V druhé části představení je za pomoci performerů a performerek v soukromém pokoji zažijí. Obsah každého pokoje je jiný, jedinečný podle lásky, kterou si klient zvolil. Třetí část návštěvy je společně zhlédnuté představení Všechno přemůže láska.

Názvy některých pokojů jsou: Polibek, Nejtěsnější objetí, Láska a bolest, Láska prochází žaludkem, Forever You, Tělesná láska, Posedlost, Láska až za hrob, Venuše v kožichu ad.

Představení probíhá v češtině, některé pokoje vyžadují porozumění velmi jednoduché angličtině.

sdílet

Režie
Jakub Čermák

Asistentka režie
Dana Neumannová

Scénografie
Martin Šimek

Kostýmy
Anežka Straková

Hrají
Heda Bayer
Sophia Brocker
Jakub Čermák
Zoja Oubramová
Sebastian Rein
Barbora Šupová
Martin Talaga
Pavel Kozohorský

Zavřít
11. 10. čtvrtek 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
10. 10. středa 19.30

Síla zvyku

Thomas Bernhard autor

Jan Horák a Michal Pěchouček režie

„Co říkáte je useknuté všechno je useknuté co říkáte. To svědčí o tom že neovládáte dýchání to je ostuda pro artistu. Poruchy odstranit!“

Sebereflexe umělců, sebereflexe umění vést a tísnit, nechat si připravený plán bez kontroly roztéct až do zmatku shonů, umělých masek a krkolomností. Komorní kvintet a finále za hranou. Prásk a salto! Kdo se tu komu směje?

Stárnoucí cirkusový bard Caribaldi v posledním gestu sveřepé touhy nepropadnout dnu. Diriguje z výše a snaží se ze všech sil ze svých úslužných, pokrčených loutek-artistů vydolovat nestoudné výkony. Hrajte! Nástroje přeci máte, dovedete s nimi i žonglovat! Génius obklopený břídily anebo psychopatické monstrum? Bác a vesmír! A čapka neustále padá z hlavy... S tváří zkřivenou nelze hrát Schuberta.

Umělec má dělat všechno proto, aby odešel ze scény při síle. Zvyk je cirkusácká košile. Výzva pro opovážlivce tvůrčího hledání, k znovunalezení energie a radosti z hereckého sebeobviňování. Je teď ten správný čas na pohled do zrcadla vlastní autoritativní umělecké dráhy? Co v něm lze uvidět? Slova a obraty a přemety vzad rýsují v „tragikomedii“ rakouského skandalisty Thomase Bernharda nekompromisní obraz umělecké krutosti.

Nad inscenací převzal záštitu Dr. Alexander Grubmayr, LL.M. – velvyslanec Rakouského velvyslanectví v Praze.

Efekty v představení: mlhostroj

sdílet

Premiéra
28. dubna 2017

Autor
Thomas Bernhard

Překlad
Josef Balvín

Režie
Jan Horák a Michal Pěchouček

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Michal Pěchouček

Kostýmy
Beáta Spáčilová

Hudba
Natálie Pleváková

Videoprojekce
Matěj Sláma

Výtvarná asistence
Jan Matýsek

Inspice
Miroslav Ukul Kumhala

Hrají

Caribaldi

Cyril Drozda

Žonglér

Jiří Svoboda

Krotitel

Zbyšek Humpolec

Šprýmař

Mark Kristián Hochman

Vnučka

Agáta Kryštůfková

Zavřít
7. 10. neděle 19.00

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně hrajeme v divadle v Žamberku

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
6. 10. sobota 19.30

Maryša

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
5. 10. pátek 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
4. 10. čtvrtek 19.30

Eyolf

Henrik Ibsen autor

Ivan Buraj režie

„Pod námi žijí chudí lidé!“

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé?

Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus.

Efekty v představení: stroboskop

sdílet

Premiéra
16. listopadu 2017

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Antonín Šilar a Ivan Buraj

Asistentka výpravy
Karolína Srpková

Kameramani
Matěj Nytra a David Matuška

Úprava hudby
Pavel V. Boika

Hrají

Alfréd Allmers

Matěj Nechvátal

Rita Allmersová

Lucie Andělová

Asta

Agáta Kryštůfková

Borgheim

Jiří Miroslav Valůšek

Krysařka

Marie Ludvíková

Eyolfek

Antonín Šitavanc j. h.

Zavřít
2. 10. úterý 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
1. 10. pondělí 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
1. 10. pondělí 18.30

Dramaturgický úvod — Čevengur

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Čevengur povede Ivan Buraj.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
29. 9. sobota 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
28. 9. pátek 22.00

Soft #8

Event soft core hudebního cyklu HaDivadla.

Výběrový line-up z domácího i zahraničního zvukového podzemí, kurátorsky připravený Matyášem Dlabem.

sdílet

Zavřít
27. 9. čtvrtek 19.00

Vyhnání Gerty Schnirch hrajeme v Divadle Oskara Nedbala v Táboře

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
27. 9. čtvrtek 10.00

Vyhnání Gerty Schnirch hrajeme v Divadle Oskara Nedbala v Táboře

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
25. 9. úterý 19.30

Čevengur

Andrej Platonov autor

Jan Kačena režie

„Mám tě rád, Saško, a skoro bych řekl, že moc a z té moci vznikla válka.“

Bucharin řekl, že dějiny se dělí na tři fáze: matriarchát, patriarchát a sekretariát. Co ale skutečně přijde po smrti otce?

Román zapomenutého klenotu ruské meziválečné literatury Andreje Platonova. Jurodivý pohled na uskutečňování Velké říjnové revoluce. Šílenější Švejk. Rok 1917 – mladý Saša Dvanov je pověřen, aby prozkoumal, jak se komunismus usazuje na ruském venkově. Pouť mladého komisaře nám otevírá katalog postav ubohého lidství, které si v noci potřebuje k někomu lehnout, aby necítilo tolik samoty. Příroda, lidi a stroje. Dějiny jako permanentní apokalypsa plná barev a tvarů. Je ale cesta ven?

Ve vzdálené vesnici Čevenguru vyhlásili, že komunismus už nastal. Nikdo nepracuje a buržoazie leží mrtvá opodál. Jak se žije v Prvním dni komunismu? A jak ve Druhém? Dá se láska institucionalizovat? Šílená cesta do nitra lidských dějin a přírody jako jejich nestranného pozorovatele. Přijde Lenin?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
25. září 2018

Autor
Andrej Platonov

Režie a adaptace
Jan Kačena

Dramaturgie
Ivan Buraj

Scéna
Matěj Sýkora

Kostýmy
Bio Masha

Výběr hudby
Pavel Boika

Citovaný překlad
Anna Nováková

Hrají

Saška

Mark Kristián Hochman

Malý divák, úředník, Moskvič

Jiří Svoboda

Čepurný, Ceckin, umírající

Jan Lepšík

Kulkin, cestující

Jiří Miroslav Valůšek

Bůh, Šoustalov, umírající

Miroslav Kumhala

Proška

Táňa Malíková

Zachar Pavlovič, Ostatní

Cyril Drozda

Kopjonkin

Lucie Andělová / Magdalena Straková

Soňa, Miss Moskva

Agáta Kryštůfková

Hlasy

Teodor Švanda, Magdalena Straková, David Fadinger

Klavír

Kiril Chlebnikov

Zavřít
19. 9. středa 20.00

Macocha ve Studiu Hrdinů / koprodukce

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
18. 9. úterý 20.00

Macocha ve Studiu Hrdinů / koprodukce

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
13. 9. čtvrtek 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
13. 9. čtvrtek 18.30

Dramaturgický úvod — ’68

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci ’68 povede dramaturg Matěj Nytra.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
12. 9. středa 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
5. 9. středa 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
4. 9. úterý 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
23. 6. sobota 16.00

Macocha hrajeme na festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Králové

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
14. 6. čtvrtek 19.30

Náměsíčníci (imitace a tušení)

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem napsaný v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku našeho současného zla. Světu hrozí kulisy!

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista od Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného. Nahmatat zeď naší reality. Uvidět horizont možného. Něco se musí stát!

Inscenace byla oceněna jako Projekt roku festivalem ...příští vlna/next wave... 2017, nominována na Cenu Josefa Balvína 2017 a vyhlášena „sukcesem měsíce“ dle Divadelních novin.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
11. listopadu 2016

Autor
Hermann Broch a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Video
David Matuška

Výběr hudby
Ivan Buraj

Citovaný překlad
Rio Preisner

Asistence
Ľubomír Višňovec

Hrají

Jáchym / Zbyšek Humpolec

Zbyšek Humpolec

Bertrand / Jiří Svoboda

Jiří Svoboda

Esch / Jan Lepšík

Jan Lepšík

Martin / Miroslav Ukul Kumhala

Miroslav Kumhala

Růžena / Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Alžběta / Agáta Kryštůfková

Agáta Kryštůfková

Intelektuál / Jiří M. Valůšek

Jiří Miroslav Valůšek

Hentjenová / Marie Ludvíková

Marie Ludvíková

Pasenow / Cyril Drozda

Cyril Drozda

Jaretzky / Simona Peková

Simona Peková

Sestřička / Táňa Malíková

Táňa Malíková

Někdo v rohu

Martin Tlapák j.h. / Mark Kristián Hochman

Dělník

Mark Kristián Hochman / Matěj Nytra

Huguenau

Tomáš Milostný j.h.

Hans Buch

Ivan Urbánek j.h.

Tlumočnice

Dagmar Radová j.h.

Zavřít
14. 6. čtvrtek 18.30

Dramaturgický úvod — Náměsíčníci (imitace a tušení)

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Náměsíčníci (imitace a tušení) povede režisér Ivan Buraj.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
8. 6. pátek 23.00

Soft #7

Event soft core hudebního cyklu HaDivadla.

Výběrový line-up z domácího i zahraničního zvukového podzemí, kurátorsky připravený Matyášem Dlabem.

sdílet
Zavřít
8. 6. pátek 19.30

Indián v ohrožení

Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla autor

Jiří Havelka režie

„Pravý Čerokí prý věří, že ať stojí kdekoliv, je vždy ve středu vesmíru. Jen ve vlaku se tomu těžko věří.“

Dnes již kultovní autorská inscenace režiséra Jiřího Havelky a HaDivadla se inspiruje Einsteinovou teorií relativity a „myšlenkovým třeskem“, který vyvolala. Hravý scénický experiment se vtipem demonstruje, co Einsteinův objev v praxi znamená pro prostor a čas, ve kterém žijeme, a tedy i pro nás samotné.

Během přednášky se teorie možná zdá být ještě jasná. Ale v každodenní realitě, kde se všechno pohybuje, a všechno, co se pohybuje, ovlivňuje všechny ostatní pohyby, se celá věc značně komplikuje...

Nekonečný závod pohybu s časem začíná právě teď! ... TEĎ! Milencům doslova ujíždí vlak. Kradou se kola. Kradou se svačiny i kufry. Nemá náhodou vlak zpoždění? Utíká se. Okradený chytá zloděje. Nebo počkat – zloděj chytá okradeného? A kam vlastně jede tenhle vlak? Do Curychu? Ale co když vlastně vůbec nikam nejede. Co když nakonec Curych přijede k vlaku? A nebude mít Curych zpoždění?

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
9. ledna 2008

Autor
Jiří Havelka a kolektiv HaDivadla

Režie
Jiří Havelka

Scéna
Dáda Němeček

Kostýmy
Jana Smetanová

Hudba
Dominik Renč

Hrají

Cyril Drozda

Marie Ludvíková

Agáta Kryštůfková

Miloslav Maršálek

Mark Kristián Hochman / Zbyšek Humpolec

Miroslav Kumhala

Táňa Malíková

Jiří Svoboda

Zavřít
5. 6. úterý 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
4. 6. pondělí 20.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
2. 6. sobota 19.30

Strýček Váňa

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy.

V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov. Očekávaná harmonie. Všude příroda! Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Vrcholné realistické drama A. P. Čechova jako chvála ekologie!

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016. Robert Mikluš nominován na Cenu Thálie 2016 za roli Astrova.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová / Tereza Dočkalová j.h.

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít
1. 6. pátek 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
31. 5. čtvrtek 19.30

Diskuze A2: Svoboda v umění a ve společnosti

Na letošním festivalu Divadelní svět Brno přerušili členové organizace Slušní lidé představení Olivera Frljiće Naše násilí a vaše násilí. Tato událost byla vyvrcholením předešlých diskuzí a pokusů vymoci si úřední zákaz představení, během nichž i volení zástupci Rady města Brna mluvili o omezení svobody umění nebo o „trestu pro festival“ v podobě ekonomické cenzury. Lze akci tzv. slušných lidí považovat za ojedinělý fenomén nebo je součástí širších procesů „utahování demokracie“ a svobody projevu? Na druhé straně, na počátku dvacátého století avantgardy požadovaly, aby se umění vylilo do společnosti, a podobná intervence zvláštním způsobem stvrzuje závažnost uměleckého vyjádření. Nebo jsou podobné snahy jen projevem simulace skutečných konfliktů? Je současné umění svobodné? Existuje v umění morálka? A dokáže v něm současná společnost vůbec číst?

sdílet

Hosté

Matěj Metelec, redaktor A2
Barbora Kašparová, teatroložka a publicistka
Rostislav Koryčánek, kurátor

Moderuje

Matěj Nytra, člen dramaturgické rady DSB

Zavřít
30. 5. středa 20.00

Tereza Hradilková a kol.: Švihla Divadelní svět Brno

Tereza Hradilková autor

„Přeskakuješ sám sebe, překračuješ své hranice, nebo jsi naopak uvězněn v opakujícím se kruhu, ze kterého nelze vystoupit?“

VSTUPENKY

Taneční inscenace roku 2017

Nápad na nové taneční sólo Terezy Hradilkové vznikl při práci na tanečním filmu Beating: „Fascinovalo mě, jak boxeři skáčou přes švihadlo. Líbila se mi lehkost, se kterou se pohybovali, rytmus, který střídali, pohyb rukou a nohou, který byl sám o sobě tancem,“ vysvětluje autorka projektu. 



Taneční představení Švihla dokazuje, že skákání přes švihadlo není jen dětská hra; symbolizuje i ambici, touhu po výkonu, snahu o sebezdokonalování. „Přeskakuješ sám sebe, překračuješ své hranice, nebo jsi naopak uvězněn v opakujícím se kruhu, ze kterého nelze vystoupit?“ ptá se performerka, jejíž dílo získalo letos cenu Taneční inscenace roku.

„Tereza Hradilková přinesla nejoriginálnější inscenační koncept, který se objevil v programu. Pro přenesení emocí ženy v běhu jejího života využila oblíbenou a základní dětskou holčičí hru – skákání přes švihadlo, čímž vytvořila tak velikou jevištní metaforu a zároveň podmínky pro svůj pohybový výkon, fyzicky velmi náročný,“ Nina Vangeli.

sdílet

Koncept, choreografie, interpretace
Tereza Hradilková

Dramaturgie a režijní spolupráce
Biljana Golubović

Hudba živě
Filip Míšek

Light design
Pavel Kotlík

Zvuk
Michal Sýkora

Kostým
Marjetka Kürner Kalous

Konzultace
Lukáš Jiřička

Produkce
Veronika Hladká

Koprodukce
Tanec Praha / PONEC- divadlo pro tanec, Studio Truhlárna

Zavřít
29. 5. úterý 20.00

Maryša hrajeme na Mezinárodním divadelním festivalu Bez hranic v Českém Těšíně

Alois a Vilém Mrštíkovi autor

Lukáš Brutovský režie

„Od obětavé tvrdohlavosti k tvrdohlavé oběti.“

Klasika české dramatické literatury, která si v každé době žádá svou interpretaci. Národní hra mnohokrát interpretovaná. Ale kde končí národ a začíná hra?

Maryša je modelem vesnické ženy konce devatenáctého století a zároveň všeobecným nadčasovým principem vzdoru. Přesto podléhá mechanizmům společnosti, ve které žije, ale také je chtě nechtě spoluvytváří. Stává se obětí tvrdohlavosti a tvrdohlavě trvá na své oběti. Je hrdinkou proti své vůli a z vůle boží vražedkyní. Je zarputilost, která Maryšu ovládá, dědičná, nebo je výrazem silné osobnosti? A vražda, kterou dnes ráno spáchá, je logickým vyústěním okolností, nebo morálním apelem pro další generace diváků a účinkujících? Je černá? A je bílá?

Inscenace roku 2014 v anketě Divadelních novin. Miloš Maršálek a Erika Stárková nominováni na Ceny Alfréda Radoka 2014 (mužský a ženský herecký výkon).

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. ledna 2014

Autor
Alois a Vilém Mrštíkovi

Režie
Lukáš Brutovský

Dramaturg
Miro Dacho

Kostýmy
Zuzana Hudáková

Hrají

Lízal, sedlák

Miloslav Maršálek

Lízalka, jeho žena

Simona Peková

Maryša

Sara Venclovská j.h.

Rozára, služka

Táňa Malíková / Agáta Kryštůfková

Vávra, mlynář

Cyril Drozda

Francek, rekrut

Jan Grundman j.h.

Horačka, jeho matka

Věra Zástěrová-Sasínková j.h.

Strouhalka, Maryšina teta

Kamila Valůšková / Gabriela Štefanová j.h.

Strouhal, její muž

Miroslav Kumhala / Jiří Miroslav Valůšek

Hospodský, Franckův poručník

Jan Lepšík

Rekrut

Zbyšek Humpolec / Jiří Miroslav Valůšek / Mark Kristián Hochman

Vávrova dcera

Denisa Čepická j. h. / Natálie Petlachová j. h. / Rozálie Petlachová j.h. / Libuše Reinerová j.h.

Vávrův syn

Šimon Klacl j.h. / Tomáš Gut j.h.

Zavřít
29. 5. úterý 19.30

Eyolf Divadelní svět Brno

Henrik Ibsen autor

Ivan Buraj režie

„Pod námi žijí chudí lidé!“

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé?

Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus.

Efekty v představení: stroboskop

sdílet

Premiéra
16. listopadu 2017

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Antonín Šilar a Ivan Buraj

Asistentka výpravy
Karolína Srpková

Kameramani
Matěj Nytra a David Matuška

Úprava hudby
Pavel V. Boika

Hrají

Alfréd Allmers

Matěj Nechvátal

Rita Allmersová

Lucie Andělová

Asta

Agáta Kryštůfková

Borgheim

Jiří Miroslav Valůšek

Krysařka

Marie Ludvíková

Eyolfek

Antonín Šitavanc j. h.

Zavřít
28. 5. pondělí 21.00

Bitef Theatre: Freedom Divadelní svět Brno

Maja Pelević, Olga Dimitrijević autor

Maja Pelević, Olga Dimitrijević režie

Inscenace, která je inspirována výzkumnou cestou obou autorek do nejvíce izolované země světa – do Severní Koreje –, si klade otázku po významu svobody v době stále intenzivnějšího globálního dohledu. Diváci budou mít příležitost vyrazit na jedinečnou cestu do země, která je „západním světem“ chápána jako největší strašák a jejíž existence stále více vzbuzuje otázky o svobodě a nesvobodě v dnešní společnosti. Inscenace přináší i mnoho dalších témat: jak obšírné jsou hranice našeho myšlení, které je tolik ovlivněné neustálou propagandou a kontextem prostředí, z něhož pocházíme? Jak relativní je pojem svoboda a nakolik je předurčený socio-kulturním kontextem? Je viditelný kult osobnosti horší než neviditelný kult peněz? Co nám poslední výspa studené války, Severní Korea, říká o tzv. „západním světě“? Je vlastnictví atomové bomby a celostátní obranná koncepce jedinou cestou, jak se vyhnout imperiální nadvládě? Je socialistická politická struktura vždy totalitární? Představení čelí možnostem a nemožnostem mluvit o zemi, která se vymyká našim kulturním i politickým kódům.

V srbském znění s českými titulky.

sdílet

Autorky, účinkují
Maja Pelević, Olga Dimitrijević

Choreografie
Igor Koruga

Hudba
Anja Đorđević

Kostýmy
Ljiljana Dragović

Video
Deana Petrović

Technika
Ljubomir Radivojević

Inspice
Maja Jovanović

Světla
Dragan Đurković, Igor Milenković

Zvuk
Miroljub Vladić, Jugoslav Hadžić

Produkce
Dragana Jovović, Olivera Kecojevic, Jovana Janjić

Zavřít
27. 5. neděle 19.00

Činoherní studio Ústí n. L.: Homo Faber Divadelní svět Brno

David Šiktanc režie

VSTUPENKY

Divadelní adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů 20.století. Život Waltera Fabera, inženýra, který se vždy a za každých okolností řídí „zdravým rozumem“, navždy změní náhodné setkání s mladou ženou. V titulní roli se představí Martin Finger.

sdílet

Režie
David Šiktanc

Dramatizace a dramaturgie
Karel František Tománek

Překlad
Helena Nebelová

Scéna
Jan Štěpánek

Hudba
Ondřej Švandrlík

Kostýmy
Juliána Kvíčalová

Fotografie
Petr Kulhánek

Hrají

Walter

Martin Finger j.h.

Sabeth

Marie Štípková j.h.

Hana

Marta Vítů

Herbert

Jan Plouhar

Baptistický kazatel

Matúš Bukovčan

Iva

Anna Fišerová

Mladík

Lukáš Černoch

Zavřít
26. 5. sobota 18.00

Maladype Theatre: Richard III. Divadelní svět Brno

William Shakespeare autor

Sándor Zsótér režie

Nezáleží na tom, jak moc podobný je osud hrdiny novodobým diktátorům. Je tu totiž jeden velký rozdíl. Hrdina zde záměrně volí to zlé a nepředstírá, že jedná v zájmu dobra. Je si vědom morálky a hodnot.

VSTUPENKY

Richard III. – diktátor, pán života a smrti a největší tyran. Ale jak může být takový tyran, pán života a smrti a největší diktátor? Něco ho žene stále dopředu, až na vrchol, ale nikdy nebude mít dost. Potřebuje pomoc druhých. Pracují pro něj tvrdě, ale nikdy nebudou jako Richard III., nejsou tak ambiciózní, ale dělají to nejlepší, co umí. Doufají, že dostanou něco na oplátku, ať už finanční odměnu, či lepší postavení ve společnosti. Procitnou až tehdy, když ztratí vše, i svůj život. Ti, kteří se odvážili vystoupit proti Richardovi, věří, že se nachází v privilegovaném postavení a mají právo se chovat stejně. Věří, že jediným způsobem jak ochránit své zájmy, je zabít druhého, protože ten měl přece zájem zavraždit je. Můžeme vidět, jak se odpovědnost stává něčím víc, než jenom součástí něčeho, co je dáno zemí, ve které žijeme.

Příběh Richarda III. je zasazen do poslední etapy války růží. Vítězství Yorků slibuje období míru. Mladší bratr krále Edwarda IV. Richard je znuděný. V čase války vyniká svojí odvahou a ctí, ale v čase míru nemůže najít pro svoje nadání uplatnění, navíc od narození trpí pokřiveným vzhledem. Když nemá válku mezi rody, rozhodne se ji vyvolat ve své vlastní rodině a začne si dělat nároky na trůn. Na cestě za svým cílem hodlá odstranit každého, kdo se mu postaví do cesty. Využívá své schopnosti vyznat se v lidech a začíná si s nimi hrát. Když se však dostane k moci, jeho hravost z něj vyprchá a z jeho moci začne jít strach. Nikdo už nemůže suše přejít vraždy, které napáchal. Nedokáže to ani on sám. Jeho úhlavním nepřítelem se stane jeho vlastní svědomí. Oslabuje ho a stane se mu to osudným v boji o trůn s následníkem.

V maďarském znění s českými titulky.

sdílet

Překlad
Szigligeti Ede

Režie
Sándor Zsótér

Dramaturgie
Júlia Ungár

Scéna
Mária Ambrus

Kostýmy
Mária Benedek

Hudba
Pál Péter Szűcs

Produkce
Katalin Balázs

Hrají

Král Edward IV

Zoltán Friedenthal

Edward, princ waleský, králův nejstarší syn

Márton Pallag

Richard, vévoda z Yorku, králův mladší syn

Zsigmond Bödők

George, vévoda z Clarence, králův bratr

Márton Pallag

Richard, vévoda z Gloucester, králův druhý bratr; později král Richard III.

Zoltán Balázs

Vévoda z Buckinghamu

József Kádas

Earl Rivers, bratr Elizabeth

Zsigmond Bödők

Marquis z Dorset, syn Elizabeth, Lord Stanley

Márton Pallag

Lord Hastings

Balázs Fila

Lord Stanley, Earl z Derby, nevlastní otec Richmonda

Márton Pallag

Sir Richard Ratcliffe

Balázs Fila

Sir William Catesby

Sándor Márkus

Sir Robert Brackenbury, Kapitán z Věže: Balázs FilaSir Robert Brackenbury, Kapitán z Věže

Balázs Fila

Šerif Wiltshire

Zoltán Friedenthal

Královna Elizabeth, žena krále Edwarda IV.

Kata Huszárik

Královna Margaret, vdova po králi Henry VI.

Sándor Márkus

Vévodkyně z Yorku, matka Edwarda, Richarda a Georga

Erika Tankó

Lady Anne, vdova po Edwardovi z Westminsteru; pozdější královna Richarda III.

Ágota Szilágyi

Richardovo páže

Pál Péter Szűcs

Vrah 1

Sándor Márkus

Vrah 2

Zoltán Friedenthal

Zavřít
25. 5. pátek 19.30

Slovácké divadlo: Přes ploty Divadelní svět Brno

Michal Skočovský režie

Divadelní adaptace e-mailové korespondence slovenského sociologa a někdejšího disidenta Fedora Gála a Matěje v režii Michala Skočovského je unikátním dokumentem možností a mezí toho, jak jsou si dva zcela odlišní lidé schopni porozumět. Matěj je chytrý, zvědavý, sečtělý, provokující, klade Fedoru Gálovi bystré otázky – a tu a tam zpochybňuje počet Židů zavražděných během holokaustu. Je to důvod, abychom s ním přestali mluvit?

VSTUPENKY

„Plot, kam se jen podíváš,“ zní povzdech slovenského sociologa, dokumentaristy, někdejšího disidenta a jednoho z autorů předlohy Fedora Gála. Gál tím míní „ploty“ mezi jednotlivci i mezi celými společenskými skupinami. Má s nimi velmi cenné zkušenosti: překonávání takových – především názorových – plotů prostřednictvím dialogu je totiž jeho životním tématem. A tak když Gálovi jednoho dne přijde e-mail od anonymního národního socialisty Matěje plný nejrůznějších výpadů proti jeho židovskému původu, nesmaže jej, ale se vší vážností na něj odpoví. Tím začne už bezmála deset let trvající dialog, v němž se jeho protagonisté urputně a s velkým zaujetím přou o odpovědi na otázky, jež považují za klíčové pro naše společenství. Je evropská civilizace stále nositelkou specifických hodnot? Sdílíme coby společnost nějakou vizi?

sdílet

Režie
Michal Skočovský

Překlad
Miroslav Zelinský

Adaptace
Martin Kubran, Michal Skočovský

Dramaturgie
Markéta Špetíková

Scéna
Michal Skočovský

Kostýmy
Kateřina Doleželová

Hudba
Ondřej Švandrlík

Hrají

Petr Čagánek

Monika Horká

Pavel Hromádka

Martin Hudec

David Macháček

Pavel Majkus

Barbora Nesvadbová

Petra Staňková

Jaroslava Tihelková

Zavřít
24. 5. čtvrtek 19.30

Studio Hrdinů: Pár vzkazů veškerenstvu Divadelní svět Brno

Wolfram Lotz autor

Jan Horák, Michal Pěchouček režie

Je možné nadobro prchnout z archetypálního setkání dobra a zla? Nebo s neosobním klidem odmítat definitivní mínění o lidském zoufalství, jež je v této inscenaci ústředním a několikrát variovaným motivem? Lidský život se tu definuje jako tragikomicky nesmělý pokus bez záruky a dimenze přesahující člověka tu přebírá podobu mytického leč vulgárního vysílače v televizním pořadu.

VSTUPENKY

Hra Wolframa Lotze variuje základní otázky po smyslu života a touze nezmizet ze světa beze stopy. V beckettovsky vykloubeném časoprostoru se potkává nesourodá skupina hrdinů, která vysílá své vzkazy „veškerenstvu“ do hlubokého vesmíru.

V pojetí režisérů Jana Horáka a Michala Pěchoučka se Lotzův text po výraznější dramaturgické úpravě posouvá směrem k vnitřnímu konfliktu jediné postavy, jejíž přítomnost na scéně je záměrně pouze tušená. Autoři obracejí divákovu pozornost především k iluzivní podstatě jejího světa, a především k samotnému divadlu – v sázce je jeho hluboce dramatická povaha, protože příběh plyne a postavy se zjevují a mizí skákavě snovou logikou. Je možné nadobro prchnout z archetypálního setkání dobra a zla? Nebo s neosobním klidem odmítat definitivní mínění o lidském zoufalství, jež je v této inscenaci ústředním a naněkolikrát variovaným motivem? Bolest a touha se v této hře nahlíží feminní a tím poněkud vyostřenou polarizovanější perspektivou. Lidský nebo spíše „její“ život se tu definuje jako tragikomicky nesmělý pokus bez záruky a dimenze přesahující člověka tu přebírá podobu mýtického leč vulgárního vysílače v televizním pořadu. Bagatelizuje se tu vše včetně zrození a smrti, začátku i konce hry. Vše je vzpomínkou, a navíc od začátku zašmodrchanou – vzpomínkou na možnou kvalitu lidské existence, na začátek i konec jednoho příběhu.

V roce 2011 v anketě renomovaného časopisu Theater heute označili divadelní kritici Lotze právě na základě této hry za největší talent mladé generace autorů. Inscenace této až nehratelné Lotzovy hry v podání Schauspiel Dortmund získala na NRW-Theatertreffen 2013 hlavní cenu festivalu pro nejlepší inscenaci. Mimo německou jazykovou oblast byla hra inscenována ve Slovinsku a v Norsku. Poslední inscenace této hry vznikla v dubnu 2017 v St. Gallen ve Švýcarsku.

sdílet

Autor
Wolfram Lotz

Překlad
Michal Kotrouš

Režie
Jan Horák, Michal Pěchouček

Dramaturgie
Jan Horák

Výprava
Michal Pěchouček

Kostýmy
Ondřej Kinský

Hudba
Dominik Gajarský

Výtvarná spolupráce
Jáchym Bouzek, Jakub Rajnoch, Michal Šindelář

Asistent režie
Anna Mášová

Hrají

Sára Arnsteinová

Natália Drabiščáková

Eva Hacurová

Jiří Kniha

Ivan Lupták

Dana Poláková

Marta Vítů

Zavřít
23. 5. středa 19.30

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
22. 5. úterý 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
21. 5. pondělí 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
20. 5. neděle 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
19. 5. sobota 19.30

K antropocénu

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
19. 5. sobota 16.00

Macocha hrajeme na festivalu Divadelní Flora Olomouc

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
18. 5. pátek 19.30

Premiérareprízareprízaderniérapremiéra

Roman Štětina autor

„Kde je inscenace, když se nehraje?“

Herec jako paměťové médium svého repertoáru rolí. Herec se svým zásobníkem textů, akcí, výrazů. Z čeho herec a režisér komponují zamýšlený účinek na diváka? Jak funguje individuální paměť herce vytržená z celkového kontextu inscenace? S každou reprízou stojí herci před možností znovu se přiblížit „dokonalému tvaru“, ale kontext se neustále hýbe. Mění se podmínky! Mění se divák! Mění se herci samotní. A tak pořád dokola. Od premiéry až k derniéře... Ale kolikrát to bylo ono? A bylo to vůbec někdy ono? Jak k tomu došlo? Jak to zopakovat? A co si z onoho tolikrát opakovaného nakonec pamatujeme?

Roman Štětina ohledává médium divadla. Pracuje s živou pamětí herců, ze které vyvolává fragmenty jejich aktuálního repertoáru. Prostor mezi postavou a osobností herce se rozšiřuje a otevírá se krajina osobnostního přístupu, osvojených technik, fragmentů textů a emocí, až k představě ideálního diváka, který musí být vždy ‒ tady a teď.

sdílet

Premiéra
28. února 2017

Koncept
Roman Štětina

Výtvarná spolupráce
Tereza Štětinová

Dramaturgie
Dagmar Radová

Hrají

Agáta Kryštůfková

Marie Ludvíková

Jiří Svoboda

Roman Štětina

Zavřít
17. 5. čtvrtek 17.30

Eyolf hrajeme na festivalu Divadelní Flora Olomouc

Henrik Ibsen autor

Ivan Buraj režie

„Pod námi žijí chudí lidé!“

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé?

Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus.

Efekty v představení: stroboskop

sdílet

Premiéra
16. listopadu 2017

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Antonín Šilar a Ivan Buraj

Asistentka výpravy
Karolína Srpková

Kameramani
Matěj Nytra a David Matuška

Úprava hudby
Pavel V. Boika

Hrají

Alfréd Allmers

Matěj Nechvátal

Rita Allmersová

Lucie Andělová

Asta

Agáta Kryštůfková

Borgheim

Jiří Miroslav Valůšek

Krysařka

Marie Ludvíková

Eyolfek

Antonín Šitavanc j. h.

Zavřít
16. 5. středa 10.00

Vernisáž

Václav Havel autor

Ivan Buraj režie

„Pro koho myslíš, že to všechno děláme?“

70. léta. Normalizační ticho. Vítej na „vernisáži“ našeho dokonalého husákovského bytu – není tu k nalezení ani jeden kiks, Bedřichu! Václav Havel a jeho disidentské alter ego Bedřich v absurdní grotesce-satiře z přelomového roku 1975.

„Nemáme zatopit v krbu?“ Čas protéká a éra skloněných hlav se zdá být nekonečná... Co dělat dál? Jak žít (s) pravdou? Aktivizuj se! Střet ideálního (neporaženého?) snaživého páru a zachmuřeného ego-intelektuála na rozcestí. Od sebereflexe k depresi, od deprese k akci. Havel napíše Husákovi!

Inscenace vznikla u příležitosti nedožitých osmdesátin Václava Havla. Premiéra se uskutečnila v rámci festivalu Centra experimentálního divadla Málo bylo Havla!

sdílet

Premiéra
5. října 2016

Autor
Václav Havel

Režie
Ivan Buraj

Scénografie
Juliána Kvíčalová

Hrají

Věra

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Michal

Jiří Miroslav Valůšek

Bedřich

Matěj Nytra (English) Matěj Nytra

Zavřít
15. 5. úterý 19.30

Diskuze A2: Světová revoluce ’68

Americký sociolog Immanuel Wallerstein o roku 1968 mluví jako o „světové revoluci“, jejíž význam dalece překračuje nejen „rok zázraků“ 1989, ale i Ruské revoluce 1917 nebo druhou světovou válku. Podle něj právě tento rok přinesl skutečně převratné změny, k nimž došlo ve stávajícím kapitalistickém světo-systému. To se může zdát jako trochu zveličený obraz roku 1968. Na druhou stranu je možné právě s étosem 68 spojit krach liberalismu jako životaschopné globální ideologie, definitivní kolaps evropského kolonialismu a rozpad tradiční, třídně definované politiky i nástup nových protestních hnutí – a také populismu. Čímž proměny politického, sociálního ani kulturního terénu ani zdaleka nekončí. Právě s rokem 68 je spojen nástup politiky identit, fenoménu, jemuž jedni s radostným mrazením a druzí s odporem říkají postmoderna a také konec „éry dospělosti“ a nástup normy „věčného mládí“. Rok 68 také přinesl nejspíš definitivní zánik nadějí vkládaných do sovětského socialismu, jež rozmetaly tanky okupující Československo. V československém kontextu okupace mimo jiné vytvořila dodnes trvající nejistotu ohledně interpretace vlastních dějin, ale také svébytné chápání kultury protestu. Padesát let od roku 1968 je příležitostí položit si řadu otázek: byl stejným přelomem na východě i na západě? Jaká je jeho role v českých dějinách? A došlo vlastně ke světové revoluci?

sdílet

Hosté
Kristína Andělová, historička
Martin Vrba, filosof

Moderuje
Matěj Metelec, redaktor A2

Zavřít
14. 5. pondělí 19.30

Eyolf

Henrik Ibsen autor

Ivan Buraj režie

„Pod námi žijí chudí lidé!“

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé?

Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus.

Efekty v představení: stroboskop

sdílet

Premiéra
16. listopadu 2017

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Antonín Šilar a Ivan Buraj

Asistentka výpravy
Karolína Srpková

Kameramani
Matěj Nytra a David Matuška

Úprava hudby
Pavel V. Boika

Hrají

Alfréd Allmers

Matěj Nechvátal

Rita Allmersová

Lucie Andělová

Asta

Agáta Kryštůfková

Borgheim

Jiří Miroslav Valůšek

Krysařka

Marie Ludvíková

Eyolfek

Antonín Šitavanc j. h.

Zavřít
12. 5. sobota 19.30

Síla zvyku

Thomas Bernhard autor

Jan Horák a Michal Pěchouček režie

„Co říkáte je useknuté všechno je useknuté co říkáte. To svědčí o tom že neovládáte dýchání to je ostuda pro artistu. Poruchy odstranit!“

Sebereflexe umělců, sebereflexe umění vést a tísnit, nechat si připravený plán bez kontroly roztéct až do zmatku shonů, umělých masek a krkolomností. Komorní kvintet a finále za hranou. Prásk a salto! Kdo se tu komu směje?

Stárnoucí cirkusový bard Caribaldi v posledním gestu sveřepé touhy nepropadnout dnu. Diriguje z výše a snaží se ze všech sil ze svých úslužných, pokrčených loutek-artistů vydolovat nestoudné výkony. Hrajte! Nástroje přeci máte, dovedete s nimi i žonglovat! Génius obklopený břídily anebo psychopatické monstrum? Bác a vesmír! A čapka neustále padá z hlavy... S tváří zkřivenou nelze hrát Schuberta.

Umělec má dělat všechno proto, aby odešel ze scény při síle. Zvyk je cirkusácká košile. Výzva pro opovážlivce tvůrčího hledání, k znovunalezení energie a radosti z hereckého sebeobviňování. Je teď ten správný čas na pohled do zrcadla vlastní autoritativní umělecké dráhy? Co v něm lze uvidět? Slova a obraty a přemety vzad rýsují v „tragikomedii“ rakouského skandalisty Thomase Bernharda nekompromisní obraz umělecké krutosti.

Nad inscenací převzal záštitu Dr. Alexander Grubmayr, LL.M. – velvyslanec Rakouského velvyslanectví v Praze.

Efekty v představení: mlhostroj

sdílet

Premiéra
28. dubna 2017

Autor
Thomas Bernhard

Překlad
Josef Balvín

Režie
Jan Horák a Michal Pěchouček

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Michal Pěchouček

Kostýmy
Beáta Spáčilová

Hudba
Natálie Pleváková

Videoprojekce
Matěj Sláma

Výtvarná asistence
Jan Matýsek

Inspice
Miroslav Ukul Kumhala

Hrají

Caribaldi

Cyril Drozda

Žonglér

Jiří Svoboda

Krotitel

Zbyšek Humpolec

Šprýmař

Mark Kristián Hochman

Vnučka

Agáta Kryštůfková

Zavřít
11. 5. pátek 17.30

Paní Bovaryová

Gustav Flaubert a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Mám svůj projekt. Projekt sebe. Hledám se.“

Od roku 2010 žije poprvé v dějinách lidstva víc lidí ve městech než na vesnici, bejbe!

Live your dream!

Ema žije na vesnici. Dívá se na ni Karel Bovary, mladý lékař. Ema se stává paní Bovaryovou. Patří mu? Patří na vesnici? Monogamie? Vždyť na to se nedá dívat! Začni aspoň zpívat!

Ema potřebuje svět, ne hnojiva. Musí uniknout, musí neustále unikat. Potřebuje město! Umění! Kavárny! DJ's! Pártýýýýz! Paris! Paradajs, bejbe! More reality, more lajf!!! Nejdřív  se objeví Rudolf. (Je to osud?) Pak Leon. (Je to osud?) Panno Marie, je to osud? Ema se teď konečně může stát sama sebou. Skutečnou! Ale skutečnost stojí peníze. A peníze někomu patří. Komu vlastně patří Ema? Komu patří její touha? Komu patří její skutečnost?

Autorský scénický experiment o touze po vlastní výjimečnosti, o boji se svým obrazem a o vztahu mezi touhou a mocí.

Efekty v představení: kouření, voda, střelba a stroboskop

sdílet

Premiéra
7. listopadu 2015

Autor
Gustav Flaubert a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Hudba
Pavel V. Boiko

Kamera
Karel Hanák Fláva

Hrají

Ema Bovary

Táňa Malíková

Karel Bovary

Jiří Miroslav Valůšek

Otec

Cyril Drozda

Matka

Marie Ludvíková

Rudolf

Jan Lepšík

Rudolfova žena

Simona Peková

Leon

Jiří Svoboda

Pracovník nebankovní společnosti

Zbyšek Humpolec

Zástupce firmy

Miloslav Maršálek

Kněz / Pošťák / Tajemník / Bezdomovec / Manažer / Kritik

Miroslav Kumhala

Postižený / Herec/DJ

Vojtěch Hříbek j.h.

Beauty girl

Magdalena Straková / Diana Velčická j. h. / Agáta Kryštůfková

Party boy

Mark Kristián Hochman / Martin Hudec j. h. / Marco Salvadori j. h. / Tomáš Pšorn j. h.

Elektrická kytara / Stěhovák

David Fadinger

Bicí / Stěhovák

Karel Hanák

Akustická kytara / Stěhovák

Michal Matoušek

Stěhovák

Adam Krutiš / Roman Švanda / Tomáš Nerád

Vesničanka

Barbora Hortvíková

Chovatelka prasat / Manželka Kritika

Kateřina Kumhalová (English) Kateřina Kumhalová

Zavřít
9. 5. středa 19.30

Macocha

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
8. 5. úterý 19.30

K antropocénu

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
7. 5. pondělí 19.00

Strýček Váňa hrajeme ve Fabrice Svitavy

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy.

V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov. Očekávaná harmonie. Všude příroda! Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Vrcholné realistické drama A. P. Čechova jako chvála ekologie!

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016. Robert Mikluš nominován na Cenu Thálie 2016 za roli Astrova.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová / Tereza Dočkalová j.h.

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít
4. 5. pátek 23.00

Soft #6

Event soft core hudebního cyklu HaDivadla.

Výběrový line-up z domácího i zahraničního zvukového podzemí, kurátorsky připravený Matyášem Dlabem.

sdílet
Zavřít
4. 5. pátek 18.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
4. 5. pátek 17.30

Náměsíčníci (imitace a tušení)

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem napsaný v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku našeho současného zla. Světu hrozí kulisy!

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista od Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného. Nahmatat zeď naší reality. Uvidět horizont možného. Něco se musí stát!

Inscenace byla oceněna jako Projekt roku festivalem ...příští vlna/next wave... 2017, nominována na Cenu Josefa Balvína 2017 a vyhlášena „sukcesem měsíce“ dle Divadelních novin.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
11. listopadu 2016

Autor
Hermann Broch a Ivan Buraj

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Video
David Matuška

Výběr hudby
Ivan Buraj

Citovaný překlad
Rio Preisner

Asistence
Ľubomír Višňovec

Hrají

Jáchym / Zbyšek Humpolec

Zbyšek Humpolec

Bertrand / Jiří Svoboda

Jiří Svoboda

Esch / Jan Lepšík

Jan Lepšík

Martin / Miroslav Ukul Kumhala

Miroslav Kumhala

Růžena / Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Lucie Andělová / Kamila Valůšková

Alžběta / Agáta Kryštůfková

Agáta Kryštůfková

Intelektuál / Jiří M. Valůšek

Jiří Miroslav Valůšek

Hentjenová / Marie Ludvíková

Marie Ludvíková

Pasenow / Cyril Drozda

Cyril Drozda

Jaretzky / Simona Peková

Simona Peková

Sestřička / Táňa Malíková

Táňa Malíková

Někdo v rohu

Martin Tlapák j.h. / Mark Kristián Hochman

Dělník

Mark Kristián Hochman / Matěj Nytra

Huguenau

Tomáš Milostný j.h.

Hans Buch

Ivan Urbánek j.h.

Tlumočnice

Dagmar Radová j.h.

Zavřít
3. 5. čtvrtek 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
1. 5. úterý 19.30

’68

Matěj Nytra a kolektiv autor

J. A. Pitínský režie

„Všechnu moc imaginaci!“

Na jaře roku 1968 pařížští studenti spolu s pracujícím lidem protestují proti konzervativně orientované pravicové vládě generála de Gaulla. Jejich ideály jsou: emancipovaný svět, konec kolonialismu a boj proti autoritářství. V témže roce 21. srpna je v Československu násilně potlačené hnutí Pražského jara vpádem vojsk Varšavské smlouvy, což zdiskredituje levicové ideály na dlouhá desetiletí. Střih.

Kulisy doby, která věřila v lepší svět, se uklízejí a zítra se vstává do práce. Mluvili protestující roku 1968 na obou stranách železné opony o stejném boji nebo ve skutečnosti stáli proti sobě? Vracíme se zpět – cesta do Musée du Cinéma!

Mladí studenti zakládají revoluční buňku ve stylu Godardovy Číňanky (1967). Zavřeni v bytě bohatých rodičů, kteří odjeli na dovolenou, sepisují svůj manifest. Kouř, diskuze, pózy. Jejich požadavky jsou v mnohém oprávněné, ale názory na jejich uskutečnění a ideologickou interpretaci se tříští. Jak přesvědčit společnost o své pravdě, když ne násilím? A navíc – není to všechno jenom rekonstrukce filmu?

Staří pamětníci roku 1968 v Československu sedí ve snové čekárně připomínající vetešnictví a pokuřují jointa. Čekají na někoho? Třeba na svoje děti? Nekonečnou chvíli si krátí vzpomínáním na film Ukradené polibky (1968) od Françoise Truffauta, který záměrně upozaďuje politické souvislosti roku 1968 a místo toho staví před diváka žánrový obraz detektivů vyšetřujících milostné nevěry zbohatlíků. Svět ponořený do romantiky!

Dá se ale nemyslet na dobu, ve které žijeme? Co je víc, pravda nebo krása? Je možné snít o lepším než normalizovaném světě? A hlavně – je možné překonat rozpolcenou společnost? Nebo rozpolcený pohled na rok 1968? Je padesát let po něm, vidíme věci jasněji?

Hravá scénická esej J. A. Pitínského jako volání po avantgardě.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Mimořádné uvedení
3. května 2018

Premiéra
12. září 2018

Autor
Matěj Nytra a kolektiv

Režie
J. A. Pitínský

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Milan Nytra

Kostýmy
Anna Chrtková a Kateřina Kumhalová

Hudební spolupráce
Richard Dvořák

Asistent
Miroslav Lukačovič

Hrají

Jiří Svoboda

Zbyšek Humpolec

Mark Kristián Hochman

Táňa Malíková

Magdalena Straková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Jan Lepšík

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Marie Ludvíková

Miroslav Kumhala

Kateřina Kumhalová

Zavřít
23. 4. pondělí 19.30

K antropocénu

Vojtěch Bárta a Matěj Nytra autor

Vojtěch Bárta režie

„Vzniká nová hornina ‒ plastiglomerát!“

Planeta se dnes ‒ v interpretaci vědců i aktivistů ‒ nachází ve své poslední etapě, věku antropocénu. Co říct v roce 2050? „Řekni: uhlí!“ Fagocén, polemocén, kapitalocén ‒ žraní, kybernetika a smrt (smyslu). Rewind the time! Zůstává legrace. Futuro-show. Exhibice. A --- mezitím tají. „This was the world!“ Bude navždy?

Studiová autorská „demence“ o krizi ekologie a umění.

Efekty v představení: stroboskop, mlhostroj a kouření

sdílet

Premiéra
2. března 2018

Autor
Vojtěch Bárta a Matěj Nytra

Režie
Vojtěch Bárta

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Matěj Sýkora

Sound-design
Ladislav Mirvald

Video
Martin Bitala

Spolupráce
Pavel Richtr

Asistentka
Barbora Petrová

Hrají

Jan Lepšík

Jiří Svoboda

Cyril Drozda

Houf lidí

Zavřít
22. 4. neděle 19.30

Komediograf

Luboš Balák a kol. režie

Groteskní skeče a písničky o možném i nemožném. Již 20 let na scéně!

Komediograf jest velmi pozoruhodný způsob divadelního představení. Formou kabaretu, což jest skladba písní, dramatických výstupů a klaunských čísel, grotesky a černého humoru, nesmyslu a paradoxu, vypráví o dnešní době. A vypráví tak, že se lidé více než sto minut smějí, smíchem očisťují své duše a prodlužují si své životy.

Komediograf jest také skupina jedinců, která se věnuje poetice směšnosti, zkoumá ji, stále o ní bádá, aby ji dovedla do největší dokonalosti.

Komediograf jest více než čtyřicet hodin představení, je to nekonečný příběh dnešních dnů, který bude pokračovat dokud budeme naživu.

Největší naší inspirací jsou francouzské a německé kabarety konce minulého století a kabarety první republiky, je to humor Jaroslava Haška, E. A. Longena a Vlasty Buriana, a dále naše vlastní paradoxní, směšná a hloupá současnost.

Takže se přijďte osvěžit i vy, a to nejen smíchem, přijďte si prodloužit náš věčně krátký lidský život alespoň o několik minut.

Představení Komediograf je jako živoucí organismus a prochází neustálým vývojem. Představení prošlo od roku 1997 desítkami nových dílů a nespočtem repríz.

sdílet

Hrají
Mariana Chmelařová
Marek Daniel
Miroslav Kumhala
Pavel Liška
Marie Ludvíková
Tomáš Matonoha
Josef Polášek
Jakub Žáček

Hudba
Mario Buzzi
Zdeněk Král

Zavřít
21. 4. sobota 20.00

Macocha ve Studiu Hrdinů / koprodukce

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
21. 4. sobota 12.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: Play Tumor in the Head (SVN) festival JAMU

Dušan Jovanović autor

Maša Pelko režie

Academy of Theatre, Radio, Film and Television, University of Ljubljana

Autoři této inscenace jsou studenti 2. ročníku režie, dramaturgie a činoherního herectví. Začátek roku započali hrou Play Tumour in a Head nebo také Pollution of the Air, která byla napsána v roce 1971 známým slovinským spisovatelem Dšanem Jovanovićem. V tomto originále hra klade otázky na téma o smyslu divadla. Nacházíme se v novinové kanceláři, která mluví o velké divadelní aféře. Skupiny profesionálních herců, režisérů a dramaturgů ovládly národní divadlo a započaly jejich vlastní spolupráci. V druhé části vstoupíme do jejich světa, jsme svědky kreativního a pracovního procesu a všech bizarních experimentů, které dokazují protest proti současné divadelní situaci.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
20. 4. pátek 20.00

Macocha ve Studiu Hrdinů / koprodukce

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
20. 4. pátek 18.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: Play Tumor in the Head (SVN) festival JAMU

Dušan Jovanović autor

Maša Pelko režie

Academy of Theatre, Radio, Film and Television, University of Ljubljana

Autoři této inscenace jsou studenti 2. ročníku režie, dramaturgie a činoherního herectví. Začátek roku započali hrou Play Tumour in a Head nebo také Pollution of the Air, která byla napsána v roce 1971 známým slovinským spisovatelem Dšanem Jovanovićem. V tomto originále hra klade otázky na téma o smyslu divadla. Nacházíme se v novinové kanceláři, která mluví o velké divadelní aféře. Skupiny profesionálních herců, režisérů a dramaturgů ovládly národní divadlo a započaly jejich vlastní spolupráci. V druhé části vstoupíme do jejich světa, jsme svědky kreativního a pracovního procesu a všech bizarních experimentů, které dokazují protest proti současné divadelní situaci.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
20. 4. pátek 12.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: Play Tumor in the Head (SVN) festival JAMU

Dušan Jovanović autor

Maša Pelko režie

Academy of Theatre, Radio, Film and Television, University of Ljubljana

Autoři této inscenace jsou studenti 2. ročníku režie, dramaturgie a činoherního herectví. Začátek roku započali hrou Play Tumour in a Head nebo také Pollution of the Air, která byla napsána v roce 1971 známým slovinským spisovatelem Dšanem Jovanovićem. V tomto originále hra klade otázky na téma o smyslu divadla. Nacházíme se v novinové kanceláři, která mluví o velké divadelní aféře. Skupiny profesionálních herců, režisérů a dramaturgů ovládly národní divadlo a započaly jejich vlastní spolupráci. V druhé části vstoupíme do jejich světa, jsme svědky kreativního a pracovního procesu a všech bizarních experimentů, které dokazují protest proti současné divadelní situaci.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
19. 4. čtvrtek 15.30

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: The Lost Women of Troy (IL) festival JAMU

Hanoch Levin autor

Yair Sherman režie

Yoram Loewenstein Acting School

Trojská válka začala únosem Heleny, nejkrásnější ženy z Řecka a skončila dobitím Tróje. Jednoho osudného dne se Trojské ženy snaží zachránit sami sebe a jejich děti před krutým osudem smrti a otroctví a čelí konfrontaci s vítěznou stranou a morálním dilematem. Hra o válce, závisti a moci žen.
Hanoch Levin byl předním Izraelským dramatikem, divadelním režisérem, autorem poezie, ale nejvíce je známý pro své divadelní hry. Levinovi hry lze rozdělit do tří kategorií na základě jejich tématu, charakteru a divadelní formy, a to na satirické kabarety, domácí komedie a tzv. brýle osudu.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
19. 4. čtvrtek 12.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: The Lost Women of Troy (IL) festival JAMU

Hanoch Levin autor

Yair Sherman režie

Yoram Loewenstein Acting School

Trojská válka začala únosem Heleny, nejkrásnější ženy z Řecka a skončila dobitím Tróje. Jednoho osudného dne se Trojské ženy snaží zachránit sami sebe a jejich děti před krutým osudem smrti a otroctví a čelí konfrontaci s vítěznou stranou a morálním dilematem. Hra o válce, závisti a moci žen.
Hanoch Levin byl předním Izraelským dramatikem, divadelním režisérem, autorem poezie, ale nejvíce je známý pro své divadelní hry. Levinovi hry lze rozdělit do tří kategorií na základě jejich tématu, charakteru a divadelní formy, a to na satirické kabarety, domácí komedie a tzv. brýle osudu.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
18. 4. středa 12.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: Night of Gelver (RU) festival JAMU

Nadezdha Filippova, Stanislav Burov autor

kolektiv režie

Yaroslavl State Theater Institute, Rusko

Inscenace Night of Gelver je založena na hře Ingmara Vilqvista. Představení se odehrává v komorním prostoru (ve škole je to zkušebna). Vzhledem k tomu, že se jedná o psychologické drama, je nutné aby byli herci co nejblíže divákům. Zápletka se točí kolem života Karly a jejího mentálně postiženého adoptovaného syna Gelvera, kteří jsou ničeni fašismem. Fašismus přímo devastuje životy obou postav a diváci jsou svědky jejich posledních chvil života, přímo teď a tady.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
17. 4. úterý 20.00

SETKÁNÍ/ENCOUNTER: Night of Gelver (RU) festival JAMU

Nadezdha Filippova, Stanislav Burov autor

kolektiv režie

Yaroslavl State Theater Institute, Rusko

Inscenace Night of Gelver je založena na hře Ingmara Vilqvista. Představení se odehrává v komorním prostoru (ve škole je to zkušebna). Vzhledem k tomu, že se jedná o psychologické drama, je nutné aby byli herci co nejblíže divákům. Zápletka se točí kolem života Karly a jejího mentálně postiženého adoptovaného syna Gelvera, kteří jsou ničeni fašismem. Fašismus přímo devastuje životy obou postav a diváci jsou svědky jejich posledních chvil života, přímo teď a tady.

Vstupenky budou k dispozici od 16. dubna na webové stránce Goout a ve festivalovém Infocentru. Můžete si je zakoupit nejpozději 30 minut před začátkem daného představení. V případě, že představení není vyprodané, začíná 30 minut před začátkem představení doprodej na pokladně daného divadla.

sdílet
Zavřít
16. 4. pondělí 19.30

Pověření

Heiner Müller autor

Jiří Pokorný režie

„Velká francouzská revoluce! ...skončila.“

Jste Antoine – pak je tento dopis pro vás. Tři pověřenci francouzského konventu připlouvají na Jamajku s úkolem podnítit vzpouru černých. Debuisson, otrokářův syn, Galloudec, fanatický sedlák, a Sasportas, osvobozený negr čekající na svou pomstu! Kde se ale zde – v potu a krvi Karibiku – ztratil přehled o nejčerstvějším vývoji událostí? Kam skáče čas? Pověření s pečetí zrady se drolí pod rukama a do výtahu vstupují „sny ve snu“...

Gilotina sek! Revoluce už nemá domov! Lze rozkopávat dveře „pevnosti tradiční Evropa“ stále dokola, točit se v kruhu krizí bez následků a potrestání? Kolik energie k boji nám zbývá? Svět vítězů a svět poražených! Všichni jsme poražení! Jak nebýt k smíchu, když mluvíme o změně? Jak nebýt dětmi? Není to už dávno?

Manifestace (ne)stačí. „Smrt je maska revoluce!“ Prázdné zvuky – žádné ideje?

Rozkopnout ty dveře, ještě jednou!

Efekty v představení: kouření

sdílet

Premiéra
17. ledna 2018

Autor
Heiner Müller

Překlad
Jiří Brynda

Režie
Jiří Pokorný

Úprava
Jiří Pokorný a Matěj Nytra

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna
Petr B. Novák

Kostýmy
Jana Hauskrechtová

Hrají

Antoine

Jan Lepšík

Anděl smrti

Simona Peková

Revoluce

Marie Ludvíková

Debuisson

Zbyšek Humpolec

Galloudec

Jiří Svoboda

Sasportas

Lukáš Štěpánek

První láska 1

Agáta Kryštůfková

První láska 2

Táňa Malíková

Fucking nigger

Jiří Miroslav Valůšek

Námořník/Otrokář

Miroslav Kumhala

Demonstrantka

Kateřina Kumhalová

Zavřít
16. 4. pondělí 18.30

Dramaturgický úvod — Pověření uvádí Matěj Nytra

Jak číst v optice současného divadelního jazyka? Pojďte s námi nahlédnout dovnitř našich konceptů!

Úvod k inscenaci Pověření povede dramaturg Matěj Nytra.

Úvod proběhne na Studiu – prostoru únikového schodiště.

sdílet
Zavřít
14. 4. sobota 19.30

Macocha

Petra Hůlová a Kamila Polívková autor

Kamila Polívková režie

„Škoda jen, že je vždy nutné začít od sebe.“

Jsem spisovatelka. Byla jsem spisovatelka. Byla jsem manželka, matka, intelektuálka. Byla jsem umělkyně. Chtěla jsem. Nechci. Vidím se a vidím je. Vidím rozostřeně!

Vypravěčka – jako Elfriede Jelinek červené knihovny – stojí v noci na balkóně a shlíží dolů na lidi. Vzpomínky jí unikají a roubují se navzájem. Na dně které lahve se ztratilo dítě, kde vyprchala láska k muži? Jeden Jarda, mlčky stínující v obrazech z minulosti, a před ním pět hereckých hlasů – pět fází života rozpité identity! Revize feministické touhy po nezávislosti, po individuálním právu organizovat si svůj životní monolog, ovšem bez zábran a vědomí následků?

Petra Hůlová, mluvčí současné „kavárenské“ intelektuální literatury, se v posledním vydaném románu sebereflexivně obrací ke své vlastní masce autorky-analytičky. Obrací listy a stránky a panáky přerývané nechronologie svých kariérních zkušeností. Avšak klame tělem. Klame jazykovou houští a bezohlednou upřímností. Pohled do zm(n)ožených perspektiv příběhu přináší rozklad ženy na atomy – sbor kategorizující a bilancující tabu ženského osudu ve vratkém napětí mezi sebedestrukcí a léčivou autoterapií. Jde tu přeci o živý existenciální boj! O pokus smířit se s vlastními „náměsíčnými“ kroky bytem postkapitalistické svobody volby.

Inscenace vznikla v koprodukci se Studiem Hrdinů.

Efekty v představení: suchý led

sdílet

Premiéra
6. června 2017

Autor
Petra Hůlová

Úprava
Kamila Polívková

Režie
Kamila Polívková

Dramaturgie
Matěj Nytra

Scéna, live projekce a světla
Antonín Šilar

Kostýmy
Zuzana Formánková

Hudba
Ivan Acher

Asistence
Ladislav Nunvář

Výtvarná asistence
Anna Chrtková

Hrají

Lucie Andělová

Marie Ludvíková

Táňa Malíková

Simona Peková

Kamila Valůšková

Zavřít
13. 4. pátek 19.30

Vyhnání Gerty Schnirch

Kateřina Tučková a Marián Amsler autor

Marián Amsler režie

„Máme to uzavřené, historie už to zpracovala, tak pročpak se k tomu vracet?“

Příběh o lidském osudu zlomeném dějinami, o vině Čechů a Němců, o tom, zda je možno odpustit a porozumět, je dramatizací úspěšného románu současné české prozaičky Kateřiny Tučkové. Vychází z historických událostí, nedílně spojených s minulostí města Brna. Konkrétně zobrazuje tzv. „brněnský pochod smrti“ a osudy jeho účastnice, Gerty Schnirch, pocházející z německo-české rodiny.

Inscenace je příspěvkem ke společenské diskuzi k doposud nedostatečně reflektovaného tématu odsunu českých Němců. Osud Gerty Schnirch ukazuje události druhé poloviny dvacátého století z perspektivy člověka, který na základě dějinných událostí a politických rozhodnutí ztratil svůj občanský status v zemi, kde se narodil, musel zůstat i zemřel bez toho, aniž by dokázal odpustit.

Inscenace získala Cenu Divadelních novin 2015 v kategorii Činoherní divadlo. Sara Venclovská nominována na Cenu Divadelních novin 2015 (herecký výkon).

Efekty v představení: mlhostroj, kouření, krev, voda, krupice a střelba

sdílet

Premiéra
28. října 2014

Autor
Kateřina Tučková a Marián Amsler

Režie
Marián Amsler

Dramaturgie
Marie Špalová

Hudba
Ivan Acher

Hrají

Gerta Schnirch

Lucie Andělová / Agáta Kryštůfková / Sara Venclovská j.h.

Barbora Schnirchová, matka / Theresa Bauer, kamarádka

Gabriela Štefanová j.h.

Friedrich Schnirch, otec / pan Novák, tajný

Jan Lepšík

Fridríšek, bratr / Schmidt, komisař

Zbyšek Humpolec

Barbora, dcera

Marie Ludvíková

Karel Němec

Jiří Svoboda / Jan Grundman j.h.

Domovník / Pešek, soudruh

Cyril Drozda / Miloslav Maršálek

Anna Marie Judexová / Ida Zipfelová

Táňa Malíková / Magdalena Straková

Hermína Herzigová / Janinka Hornová

Kamila Valůšková / Kateřina Jebavá j.h.

Hubert Šenk / Oscar Judex / Rudolf Spacier / Eduard Beneš / Jára

Jiří Miroslav Valůšek

Zipfelová, vdova

Simona Peková

Soused, Řek

Miroslav Kumhala

Sousedka, Řekyně

Kateřina Kumhalová

Zavřít
12. 4. čtvrtek 20.00

Strýček Váňa hrajeme v Praze ve Studiu Hrdinů

Anton Pavlovič Čechov autor

Ivan Buraj režie

„Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!!“

Alain Badiou říká, že v našem světě zbyla už jenom těla a jazyky, ztratili jsme ale pravdy.

V domě na ruském venkově se schází společnost. Profesor Serebrjakov dovršil svoji práci. Odchází na důchod. Vrací se z města zpět na venkov. Očekávaná harmonie. Všude příroda! Celý život se zabýval uměním. Realismem. A Váňa pracoval celý život pro Serebrjakova. Obětoval se! Teď je čas konečně tomu všemu porozumět. Čas být konečně spolu!!! Všichni by dům chtěli chápat jako domov, jenomže všichni trpí a každý zoufale hledá ve světě těl a jazyků svoji pravdu a i ta ztrácí na věrohodnosti. Jakákoliv jistota se roztéká. Všechno obaluje cynismus – jazyk ztracených. Je možné ještě rozumět svému životu? Má smysl se ještě pro někoho obětovat? Jak žít se svými pravdami spolu s ostatními? Jak žít dál a dál a dál? Jak žít na konci smyslu kultury?

Vrcholné realistické drama A. P. Čechova jako chvála ekologie!

Inscenace byla nominována v kategorii Činoherní divadlo za režii na Cenu Divadelních novin 2016. Robert Mikluš nominován na Cenu Thálie 2016 za roli Astrova.

Efekty v představení: kouření a střelba

sdílet

Premiéra
8. dubna 2016

Autor
Anton Pavlovič Čechov

Překlad
Leoš Suchařípa

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Dagmar Radová a Matěj Nytra

Výprava
Jana Boháčková a Lenka Jabůrková

Výběr a úprava hudby
Pavel V. Boiko

Asistence režie
Tereza Agelová

Hrají

Ivan Vojnickij

Jan Lepšík

Vojnická

Simona Peková

Serebrjakov

Cyril Drozda

Jelena

Lucie Andělová / Tereza Dočkalová j.h.

Soňa

Táňa Malíková

Astrov

Robert Mikluš j.h.

Marina

Marie Ludvíková

Tělegin

Miroslav Kumhala

Zavřít
11. 4. středa 19.30

Eyolf

Henrik Ibsen autor

Ivan Buraj režie

„Pod námi žijí chudí lidé!“

Norské pobřeží. Vzdálený dům nad fjordem. Manželství Rity a Alfréda. Střední třída s majetkem a dítětem. Jak být dnes spolu šťastní? Není to klišé?

Alfréd se vrátil k manželce po dlouhém výletu v horách. Chtěl si promyslet svůj život a taky napsat knihu o odpovědnosti. Intelektuál. Peněz má díky své ženě dost. Ale odteď už nebude nikdy psát. Konec tvorby. Jenom rodina! Jenom Eyolf! Nic z venku!

Eyolf si jde hrát ven. Náhlá tragédie. Eyolf umírá. Co říct? Hledání realismu. Emoce jako drogy. Vztahy jako projekční plátna sebe sama. Vůči komu mluvit, když se moje touha mění v izolaci? Jak uvidět druhého? Může být deprese aktivizující?

Jedno z posledních dramat norského dramatika Henrika Ibsena jako zkoumání cesty ven ze vzájemného konzumování se. Mezilidská ekologie. Utopický realismus.

Efekty v představení: stroboskop

sdílet

Premiéra
16. listopadu 2017

Autor
Henrik Ibsen

Překlad
František Fröhlich

Režie
Ivan Buraj

Dramaturgie
Matěj Nytra

Výprava
Antonín Šilar a Ivan Buraj

Asistentka výpravy
Karolína Srpková

Kameramani
Matěj Nytra a David Matuška

Úprava hudby
Pavel V. Boika

Hrají

Alfréd Allmers

Matěj Nechvátal

Rita Allmersová

Lucie Andělová

Asta

Agáta Kryštůfková

Borgheim

Jiří Miroslav Valůšek

Krysařka

Marie Ludvíková

Eyolfek

Antonín Šitavanc j. h.

Zavřít
10. 4. úterý 19.30

Doma u Hitlerů aneb Historky z Hitlerovic kuchyně

Arnošt Goldflam autor

Kolektiv HaDivadla režie

„Možná, že velké dějiny začaly na nádraží ve městě Brünn...“

Arnošt Goldflam, režisér, dramatik a dlouholetý člen HaDivadla, opět mezi svými! Goldflamova sarkastická komedie zobrazuje největšího zločince planety – od jeho vzestupu, který začal propadem u zkoušek na vídeňskou výtvarnou akademii, až po jeho – ne pád, ale fantazijně ironický únik do Jižní Ameriky. Jednotlivé výjevy z „Führerova“ života se proti očekávání neodehrávají v jednacích sálech nebo na přeplněných tribunách, ale v jeho soukromí. Scény z „Hitlerovic kuchyně“ jsou plné groteskního a osvobozujícího humoru, nadsázky a nápaditých situací, které hravě spojují střípky reálií spolu s autorovou ironickou imaginací. Dnes již legendární inscenace HaDivadla, ve které v hlavní roli exceluje nezaměnitelný Petr Jeništa.

Efekty v představení: mlhostroj, otevřený oheň, kouření a střelba

sdílet

Premiéra
10. listopadu 2007

Autor
Arnošt Goldflam

Režie
Kolektiv HaDivadla

Dramaturgie
Luboš Balák

Scéna
Marián Amsler, Luboš Balák

Kostýmy
Kateřina Kumhalová

Výběr hudby
Karel Hanák Fláva

Umělecká spolupráce
Miroslav Kumhala

Hrají

Adolf Hitler

Petr Jeništa j.h.

Eva Braunová

Táňa Malíková

Magda Goebbelsová

Simona Peková

Joseph Goebbels

Jan Lepšík

J. V. Stalin / Hermann Göring

Zbyšek Humpolec

Heinrich Himmler, SS služba

Jiří Svoboda

Sekretářka Johanka

Kamila Valůšková

Georg Tabori / Helmut Goebbels

Šimon Klacl j. h. / Teodor Švanda j. h.

Zavřít
7. 4. sobota 20.00

Náměsíčníci (imitace a tušení) hrajeme v Praze ve Studiu Hrdinů

Hermann Broch a Ivan Buraj autor

Ivan Buraj režie

„Jsme snad šílení, protože jsme ještě nezešíleli?“

Pasenow neboli romantika, Esch neboli anarchie, Huguenau neboli věcnost. Katalog „náměsíčníků“ bloudících mezi fanatismem a nihilismem napsaný v hodnotovém vakuu meziválečného Německa.

Legendární román evropského modernisty Hermanna Brocha tvoří ojediněle vyzývavý, uzavřený systém. Radikální koncept umění jako pomoci, namísto umění jako pasivního konzumu krásy. Současník Musila, Kafky, Joyce či Canettiho a ryzí inspirátor Milana Kundery se pouští do rozpravy nad zrodem kýče jako touhy po jednoznačnosti, kýče jako počátku našeho současného zla. Světu hrozí kulisy!

V radikální adaptaci Ivana Buraje před námi na scéně vyvstává náměsíčný bar U Brocha, kde je na vše už pozdě a přitom stále není konec. Štamgasti tvoří katalog doby, která zoufale čeká na svého vykupitele. Jak ale rozeznat Krista od Antikrista? Brněnští „alternativní“ herci sedí na první čtené zkoušce, přichází režisér z Německa – Hans Buch, slibuje umění, ale my všichni chceme jistotu! Existuje ale nějaká? Je komplikovaná naše doba, nebo ji komplikují intelektuálové? Potřebujeme krize? Nasadit si Brocha na oči! Dostat se až na hranici tázání samotného. Nahmatat zeď naší reality. Uvidět horizont možného. Něco se musí stát!

Inscenace byla oceněna jako Projekt roku festivalem ...příští vlna/next wave... 2017, nominována na Cenu Josefa Balvína 2017 a vyhlášena „sukcesem měsíce“ dle Divadelních novin.

Efekty v představení: mlhostroj a kouření

sdílet

Prem