Můžou prostory autonomie sloužit jako ohniska zrodu nových politických projektů?

Jak se vyčlenit z logiky kapitálu? Jednou z možností je kolektivně uchopit jeho prázdná místa a naplnit je zárodky alternativních logik. Tyto pokusy často upřednostňují legitimitu způsobů užívaní prostorů a věcí před jejich legálním rámcem. Vedou po cestě demokratické participace a překračují tak horizonty toho, co je běžně považováno za možné v soudobých společenských poměrech. Jedním z příkladů tohoto směrování je i Autonomní sociální centrum Klinika. Jejím základem je zpochybnění řádu soukromého vlastnictví a operování na poli legitimity činů a projektů, jež se rozehrávají na této půdě pod ideálem rovnosti a solidarity. Užívání chátrajících budov za účelem být spolu a produkce nových logik kolektivní existence je v její každodennosti prakticky nadřazeno formální síle zákona. Proč je v našem kontextu obsazování budov tak důležité? Jaké červené linie a možnosti kompromisů po těchto trajektoriích budovat? Můžou prostory autonomie sloužit jako ohniska zrodu nových politických projektů? Jaké jsou širší sociální, ekonomické a ekologické dopady takovýchto pokusů? A v neposlední řadě ‒ potřebuje Brno svoji Kliniku?

www.advojka.cz