ŽERT, SATIRA, IRONIE A HLUBŠÍ VÝZNAM

Groteskní romantická hra z první poloviny 19. století pojednává o osudech idealistického
učitele, zapomenutého čerta a jeho satirické babičky, geniálního chlapce, dále pak o
tragické intrice, která hatí osudovou lásku. Nezbytný happyend je však osobně přítomen.

Hru Žert, satira, ironie a hlubší význam napsal Christian Dietrich Grabbe (1801-1836)
v roce 1822 jako "veselohru se zásadním pohledem na svět", kde pranýřuje soudobou
společnost. Hra byla koncipována jako komický protipól tragedie Kníže Gotland a autor se
jejího uvedení nedočkal. Mezi dvanácti autorovými dramatickými texty, většinou obsahově i
tématicky rozsáhlými historickými tragédiemi, zaujímá „Žert“ především svou lehkostí a
ironií - tancem na troskách iluzí - vyjímečné místo.

Grabbeho život a dílo, i jeho odkaz německé dramatické literatuře je kontroverze sama. Ne
nadarmo mu Heine přezdíval „opilý Shakespeare“. Grabbe byl člověk pronikavé inteligence
a pochybné morálky jak o něm referovali jeho učitelé. Jako nesmlouvavého a fascinujícího
autora jej objevili němečtí expresionisté, co by ctitele nacionálních idejí v historických
dramatických freskách jej obdivovali propagandisté všech režimů, jeho romantický duch
a dramatické myšlení ovšem překračuje veškeré hranice, které jsou mu vytyčovány.

Hru Žert, satira, ironie a hlubší význam si vybral soubor HaDivadla na svém letním
soustředění koncem srpna 2006.

 

"...Autoři brněnské inscenace dosadili za Grabbeho vysmívané současníky dobře známá jména z českého prostředí, a lehce se tak otřeli o naši současnost. Zpočátku to vypadá, že až příliš lehce, text zmiňuje s posměchem tu autory populární beletrie, tam listopadovou revoluci, až by se zdálo, že zůstane na úrovni estrádního vtipkování. Naštěstí se mu podaří jít i hlouběji.
Živým pojítkem s aktuálními frustracemi se kromě obecného obrazu chaosu stane scéna s rozohněným Miloslavem Maršálkem (Baron z Lednice), který na pár minut téměř vystoupí z role (v duchu dále rozehraného divadla na divadle) a vychrlí do hlediště všechno své rozhořčení ze současného Česka. Když jeho výstup uzavře výborně načasovaný příchod očekávaného zachránce -nevzdělavatelného idiota Bohumílka (Miroslav Kumhala), je scéna vygradovaná do velmi očistné pointy.... Herci jsou přesní: groteskní typy (Roman Slovák, výborný jako vesnický kantor-alkoholik nebo Jakub Žáček coby afektovaný básník-narcis) stejně jako Čert Marie Ludvíkové a další. Vše v přesném rytmu spěje k závěrečnému zhroucení do absurdní, nepřehledné frašky...
"

(Lidové noviny, Kateřina Bartošová 15.1.2007)

 

"...To co hru Äční atraktivní, jsou právě aktualizace, díky nimž se ale hra pohybuje v podivném bezčasí. Text odkazuje k současnosti, pesudohistorizující kostýmy zase do minulých staletí. Aktualizace jsou ale většinou povýtce šity na míru lednové premiéře a ví čert (ten opravdový, ne Ludvíková), zda se jim bude publikum smát ještě v příští sezoně... Závěrečná gigantická "zcizovačka" záporného Kruťase Cyrila Drozdy a následně celého souboru korunuje dílo. Přes formální výtky je Žert, satira, ironie a hlubší význam svěžím průvanem v hracím plánu HaDivadla, jehož originální poetiku se režiséru Duškovi a hercům podařilo obnovit..."

(Brněnský deník, Jan Šmikmátor 16.1.2007)

"...Kontroverzní opilec Grabbe si svým textem vyřizoval účty s tehdejší společenskou a intelektuální elitou. Zaprášená jména režisér "přešpikoval" současnými (pseudo)baviči a (rádoby)mudrci... Dlužno přiznat, že tyto často krotké ozvěny dneška nejsou namnoze příliš třeskuté ani ústrojné. Porušují a kácí hravě bázlivou konstrukci Grabbeho hry, která je ve svém až surreálném pohledu nadčasově výmluvná víc než dost... Doslovně didaktické jsou i písně, které ansámbl naživo zpívá a hraje. Soubor ovšem příliž muzikální není, což nezamaskují ani kupletově utahané songy nevyžadující velké hráčské a pěvecké umění... Pojmy pravda, morálka a čest jsou vytunelovány. Tak zní motto Duškovy inscenace, která ovšem nepostrádá řadu kouzelných nápadů a hříček. Patří k nim i iluzionistickou show připomínající scéna, v níž je čert okovaný elektrickou bruskou. Vtipné je i "televizní" orámování děje pohyblivou železnou konstrukcí."

(MF Dnes, Luboš Mareček 19.1.2007)

 

Autor
Christian Dietrich Grabbe
Hudební doprovod
celý herecký ansábl HaDivadla a hrající technika HaDivadla: Vít Karlas, Vadimír Krajča, Karel Hanák
Režie
Zdeněk Dušek
Length
130 min.
Cast
Marie Ludvíková
Cyril Drozda
Miloslav Maršálek
Jana Plodková
Roman Slovák
Miroslav Kumhala
Jakub Žáček
Kamila Valůšková
Jiří Hájek
Marek Pospíchal
Radek Švec