SVĚT V OHROŽENÍ

Albert Einstein kdysi prohlásil, že „pokud by ze země zmizely včely, zbývaly by lidem čtyři roky života.“ Není nutné o tom pochybovat: včely opylují většinu rostlin po celé zeměkouli, bez opylení neuzrají plody, bez plodů není nových stromů, obilí, trav nebo květin, bez zeleného není ani pastvin a bez pastvin zas není zvířat. Potravní řetězec je přetržen. V poslední době se na celém světě děje zvláštní věc: obrovská množství včelstev záhadně mizí. Včelaři přicházejí ke svým úlům a nacházejí je téměř prázdné, v plástvích medu sedí jen pár dělnic a stará královna, která, podle tisíciletých zvyklostí druhu, měla na jaře odletět a úl přenechat královnám mladým, jež zplodí novou generaci. Celé úly tak pomalu a nevyhnutelně vymírají. Západní věda už našla pojmenování tohoto jevu – Colony Collapse Disorder, syndrom rozpadu včelí kolonie – ale odpověď na otázku, proč to včely vlastně dělají, zůstává záhadou.

Včely, které provázejí všechny civilizace – minulé i tu současnou -, jsou nám samozřejmé a tak nějak je známe: líbí se nám, když bzučí na jarní louce nebo se vztekáme, když nám v létě u rybníka lezou do šťávy. Ale jak říká Maurice Maeterlinck: „Pozorujeme je, jak chvátají z květu na květ, pozorujeme chvějný shon úlu, toto živobytí zdá se nám tak prostým a jako jiná omezeným na pudové pečování o potravu a plemenění. Nechť ale oko jen se přiblíží a snaží přesvědčiti. A ejhle – úžasná složitost nejpřirozenějších fenoménů, záhada inteligence, vůle, sudby, cíle, prostředků a příčin, nepochopitelná ústrojí nejnepatrnějšího konu života.“

Nahlédněme tedy do mystéria včelího úlu, do světa včel, který se podřizuje tajemným zákonům života. Dokážeme tyto zákony odhalit a pochopit? A bude nám k tomu stačit racionální myšlení, které naše západní civilizace tak velebí? Nebo už vědecké poznání dosáhlo svých limit? Jsou zásahy člověka do životního prostředí tak nezvratné, že příroda začíná brát věc do svých rukou? Na všechny tyto otázky se ptá autorská inscenace Svět v ohrožení. V hlavních rolích: včely.

 

Colony Collapse Disorder

Název Colony Collapse Disorder by se do češtiny dal přeložit jako nemoc nebo syndrom zhroucení včelstev, setkat se ovšem můžeme i s označením syndrom zmizení včel. Jde o jev, kdy včelstvo nevysvětlitelně ztrácí své dospělé jedince. V úlu zůstane jen královna, larvy a několik mladých včel, které vykazují ztrátu chuti k potravě. Navíc se postiženým úlům vyhýbají ostatní včely, predátoři a škůdci, jako např. zavíječ voskový, i když v podobných případech zničeného včelstva vykrádají jejich zásoby medu a pylu. Úkaz CCD jako takový byl poprvé popsán v roce 2006, ovšem případy úhynu včelstev s příznaky CCD byly zaznamenány už před rokem 2004. V USA, které jako první začaly zjišťovat tento jev, se včelaři začali domáhat řešení, když v zimním období na přelomu roku 2006/2007 byly ztráty včelstev zvláště těžké a rozsáhlé. Několik zkušených včelařů hlásilo dokonce 80 % - 100 % ztráty . Průzkum v USA v období podzim 2007 až jaro 2008 ukázal, že byla zaznamenána celková ztráta 31,6 % včelstev, což představuje nárůst o 11,4 % ve srovnání s předešlým rokem. Včelstva s příznaky CCD měla celkovou ztrátu 40,8 % včelstev, zatímco včelstva bez syndromu jen 17,1 %. Odhaduje se, že celkově uhynulo 0,75 až 1 milion včelstev z 2,44 milionů. V této době už začínají hlásit velké ztráty i Austrálie, Brazílie, Kanada, Čína a i Evropa.

(Tereza Pechová, PřF MU)

Krize včel: paradoxní závěry prohlubují záhadu CCD

V nedávné době se včelařství muselo radikálně změnit, aby se vypořádalo s příchodem roztoče varroa, včelího parazita. Nyní s hrozbou CCD (Colony Collapse Disorder) a jinými nevysvětlitlenými úhyny včelstev se včelaři ale musí stát bdělejší a používat biotechnologie z důvěryhodných zdrojů, aby zabránili včelařské katastrofě. "Ačkoli mělo špatné počasí významný dopad na sníženou úrodu medu ve Spojeném království v řádu asi 30-50%, je tu ve hře něco složitého," řekl Dr. Max Watkins, technický ředitel u Vita (Europe) Ltd. "Nikdy předtím jsem neviděl tolik paradoxních výzkumných zjištění a nahodilých zpráv ve včelařství. I když pevně věřím, že varroa je v jádru problému, souhra jiných faktorů je zatím pro včelaře matoucí a udivuje nás, že uvádí do zmatků také výzkumníky. Odpovědi mohou přijít pouze na základě důkladného vědeckého přístupu. Vyšetřování je v běhu po celém světě a je podezíráno mnoho podezřelých a spolupachatelů, ale jasná představa uniká.“

(z webu Fascinovaný včelař)

 

Maurice Maeterlinck: Život včel

Kdo přírodu bedlivě pozoruje, tomu nelze neviděti, že jest v přírodě jakási vůle, směřující k tomu, by jedna část hmoty byla vznášena k stavu jemnějšímu a snad lepšímu, by povlovně pronikala její vnějšek fluidem plným taje, jejž nazýváme nejprv životem, pak pudem a napotom inteligencí; by zajistila, zařídila, usnadnila existenci všeho, co dovede vzplanouti pro kterýsi neznámý cíl.

Jisto jest jen to – a vůbec jen to je ve všem našem vědění jisto – že nalézáme, že v těch a v těch okolnostech se včely chovají ke své královně takovým a takovým způsobem. Ostatní je tajemství, o němž nemožno než činiti dohady, více neb méně se zamlouvající, více neb méně případné.

My rovněž nepodrobujeme se než nezbytnostem, touze po rozkoši neb hrůze, utrpení, a to, co nazýváme naším rozumem, má týž původ a totéž poslání jako to, co nazýváme pudem u zvířat. Konáme jisté skutky, jichž účinky se domníváme znáti, podléháme jiným, jichž příčiny domníváme se lépe pronikati než včely; avšak nehledě k tomu, že tento předpoklad nespočívá na ničem pevném, jsou tyto skutky pranepatrné a řídké vzhledem k ohromné spoustě ostatních, a všechny, nejznámější a nejneznámější, nejmenší i nejvelkolepější, nejbližší a nejvzdálenější dějí se v hluboké temnotě, v níž jsme bezpochyby asi právě tak slepí jako to předpokládáme o včelách.

 

Video

Svět v ohrožení

 

Recenze

HaDi v ohrožení. Podruhé
Radek Holomčík
Kult (30.3.2012)

Vstřebat Svět v ohrožení je jako postavit model lodi v láhvi – je to náročné, ale výsledek stojí za to. Nejnovější představení brněnského HaDivadla staví na nárocích na publikum. Projeví-li se divák jako kvalitní materiál, vzniká v proscéniu velice impozantní stavba. Stavba tak vysoká, kam je divákovo oko schopno dohlédnout.

„Kdo přírodu bedlivě pozoruje, tomu nelze neviděti, že jest v přírodě jakási vůle, směřující k tomu, by jedna část hmoty byla vznášena k stavu jemnějšímu a snad lepšímu, by povolně pronikala její vnějšek fluidem plným taje, jejž nazýváme nejprv životem, pak pudem a napotom inteligencí; by zajistila, zařídila, usnadnila existenci všeho, co dovede vzplanouti pro kterýsi neznámý cíl.“ (Maurice Maeterlinck: Život včel)

Svět v ohrožení je o včelách hrajících roli příznaku existence něčeho abstraktního, metafyzického. Možná je to Bůh, nějaký vyšší princip, či nutkavá potřeba zakódovaná uvnitř každé živoucí hmoty. Je o naší zdegenerované současnosti, o bezzubosti demokraticky volených zástupců a neschopnosti mamutích organizací cokoliv řešit. Je o nás a maluje naši budoucnost v ne úplně příjemných barvách.

Albert Einstein prohlásil, že po případném vymření včelstev zbudou lidstvu čtyři roky života. Albert Einstein byl velmi prozíravým člověkem s hlubokým přesahem přes obor, který jej proslavil. Jeho „epizodní role“ vnáší do představení jistou dávku komična, člověku se ovšem úsměv ztratí tak rychle, jak je schopen domyslet fyzikovo poselství. A je to právě značně patrný holistický tón (vše je spojeno se vším a souvislost je všudypřítomná), tolik příznačný pro fyziku doby A. Einsteina a později, který je určujícím prvkem celého představení. Co může mít společného syndrom zhroucení včelstev - Colony Collapse Disorder – fyzika posledních sta let a morální i pragmatický rozpad naší společnosti? Je to něco jako entropie, cesta k neuspořádanosti, k chaosu.

Způsob, jakým se režisér a zároveň autor hry Jiří Havelka formálně vypořádal s tak obtížným obsahem, odráží myšlenku onoho pevného řádu skrytého za matoucí chaos. Celé představení, zahalené v mlze či tonoucí v oslepující záři, je až tragikomicky zneklidňující. Pomyslnou třešničkou na emotivním dortu je povětšinou minimalistický doprovod, s typickým analyzujícím způsobem práce s tóny. Na tomto místě si dovolím být osobní a říct, že pro mě se stal Svět v ohrožení jedním z nejsilnějších diváckých zážitků posledních let.
Čas běží…

HaDivadlo nabízí pozoruhodnou inscenaci o včelách
Luboš Mareček
Česká televize (19.2.2012)

Nezvyklé téma zpracovává autorská inscenace Jiřího Havelky, s níž v tomto týdnu vyrukovalo brněnské HaDivadlo. Nese název Svět v ohrožení a je originálním příspěvkem k letošní dramaturgii malé brněnské scény, která se snaží v této sezóně vyjadřovat k popkulturnímu fenoménu "2012". Tento letopočet odstartoval ve světě řadu různých vizí konce či apokalypsy, a to často v podobě nejrůznějších konspiračních či pochybných teorií.

Havelka ve svém nejnovějším titulu ohledává hrozbu ekologické katastrofy v podobě hromadného vymírání včelstev. Vyšel totiž z jevu nazývaného jako Colony Collapse Disorder, což v češtině znamená něco jako syndrom zhroucení včelstev. Jde o nijak neosvětlenou, ale stále častější situaci, kdy v krátkém okamžiku vymře včelí úl a celá včelí kolonie se zhroutí. Tvůrci navíc vyšli z tvrzení Alberta Einsteina, který prý prohlásil že, když zemřou včely, budou lidstvu zbývat jen čtyři roky života.

Výsledkem je v HaDivadle zajímavé představení, které sestává z jakési pomyslné přednášky na téma včely a následného vědeckého summitu, na kterém se zástupci USA, Anglie, OSN a WHO přou právě o zmíněné CCD (tedy Colony Collapse Disorder). Obě tyto poloviny mají zcela rozdílnou atmosféru i jevištní poetiku a Havelka právě z této srážky těží výsledný efekt. První polovinu představení, které lehce přetáhne hodinu, tvoří výstup starého muže čtoucího z knihy Život včel od proslulého dramatika Maurice Maeterlincka. Diváky čeká sice vědecký, ale neskutečně básnivý jazyk a umný popis toho, co se vše se skrývá v úlech, kde je tma a včelky jsou tady pomyslnými světélky.

Havelka na jevišti v silných a krásných potemnělých obrazech ukazuje, jak si včely organizují život a jak probíhá celý jejich kalendářní rok: od kladení vajíček královnou, přes práci na květech a opylování, ale i rozmnožování za pomocí líných trubců a momentu, v němž stará královna musí s vlastním rojem uvolnit místo té mladší. Havelka s pomocí až efektní, ale přitom jednoduché práce se světlem a s monumentální symfonickou hudbou sestrojil dech beroucí divadlo, které hraje jen o tom, co se děje v úlu.

Posléze ovšem dojde k ostrému střihu a diváci se přenesou na zmíněnou vědeckou konferenci největších politických velmocí, bezpečnostních a humanistických organizací. Tady se sarkasticky řeší jakési zmatečné balábile, kdy se přítomní dohadují, jak velký průšvih lidstvo bez včel čeká. A diváci si posléze sami začnou klást podobnou otázku, což byl zřejmě režisérův záměr. Havelkova inscenace nenabídne žádná konkrétní řešení, odpovědi či vize, co bude na světě bez tohoto medonosného hmyzu. Lze ovšem vycítit, že to bude skutečně velká katastrofa.

Však také režisér a tvůrce nezvyklého a velmi působivého inscenačního tvaru vše zakončil jakýmsi ekologickým vykřičníkem. Tečku inscenace tvoří digitální odpočítávání čtyřleté periody, kterou lidem pohrozil Einstein. Ať už to dopadne jakkoliv, jistý nyní zůstává fakt, že v HaDivadle vznikla skutečně velmi povedená a působivá inscenace, která svérázným způsobem a přes nezvyklý textový materiál velmi komunikuje s divákem. Svět v ohrožení je případem divadla, které má nápad a švih od dramaturgie textu až po výsledný inscenační tvar. Lze ji tak srdečně doporučit nejenom zarytým včelařům či ekologickým aktivistům. Na své si tady totiž přijdou skutečně všichni. Havelka v HaDivadle už před časem stvořil mistrovský kousek nazvaný Indián v ohrožení. Přes podobnost názvů tvoří oba kusy velmi volný seriál propojený jen osobou geniálního vědce Alberta Einsteina. Oba kusy však v současnosti patří k tomu nejlepšímu a nejzajímavějšímu, co komorní scéna v brněnské Alfa pasáži nyní nabízí. Havelka dokáže jakoby z ničeho nebo jen naoko nedivadelních statistických údajů a vědecké faktografie stvořit skutečně barvité, zábavné a působivé divadlo.

Autor
Jiří Havelka a HaDi
Režie
Jiří Havelka
Dramaturg
Jan Havlice
Výprava
Andrea Králová
Asistent režie (stáž JAMU)
Michal Skočovský
Premiéra
14. února 2012
Hrají
Cyril Drozda
Marián Chalány
Marie Ludvíková
Simona Peková
Martin Siničák
Jiří M. Valůšek
Erika Stárková
Sára Venclovská
Miroslav Kumhala