  |
TŘI SESTRY
Do Moskvy! Klasicky zpracovaná trpká veselohra.
Autor: Anton Pavlovič Čechov
Režie: Sergej P. Fedotov
Překlad: Leoš Suchařípa
Scéna: Petr B. Novák
Kostýmy: Kateřina Štefková
Hudba: Petr Hromádka
Dramaturgie: Valeria Schulzová
Hrají:
premiéra 19. května 2001
Klasické drama A. P. Čechova ve svérázném režijním rukopisu ruského režiséra S. P. Fedotova a v osobitém stylu souboru HaDivadla.
Představení je postaveno na práci herců a akcentuje zejména absurdní témata, která bývají v souvislosti s Čechovem často opomíjena.
Tři sestry v Brně jiskří vtipem (HaDivadlo uvedlo slavnou Čechovovu hru v režii hostujícího Sergeje Fedotova) Spojení Fedotovova soustředěné práce s detaily tragikomických situací v domě sourozenců Prozorovových a komorního, odlehčeného herectví souboru HaDivadla se ukázalo jako šťastné. Čechovovo přání, aby jeho hry byly chápány a inscenovány jako vaudeville, je obecně známé, a je otázkou režisérova smyslu a citlivosti pro ironii, nakolik se mu podaří skloubit autorův mírně jízlivý humor s pochopením pro chmurné nálady a osudy jeho postav? Režisér vytvořil inscenaci s důrazem na hereckou práci a vyplatilo se mu to. Skvělé výkony ženské trojice doplňují obdobně jemně odstíněné, dokonale sehrané mužské postavy (za všechny lze jmenovat třeba Soleného Marka Daniela, který obratně ovládl přechod od odstupu cynického glosátora k hysterickému výbuchu odmítaného Irinina ctitele). Za zmínku stojí u hudba Petra Hromádky. Nejen ilustruje a dotváří atmosféru (mimo jiné se zde na kytaru doprovází rusky zpívající Alexandr Minajev), ale často i navazuje na nedořÄ?ené repliky a funguje jako působivá zkratka. (Kateřina Bartošová, Lidové noviny, 6/6/20001)
Čechov se HaDivadlu vydařil (Režisér Sergej Fedotov v inscenaci Tří sester dovedl soubor k pěknému výkonu) "...Všichni herci byli při sobotní premiéře výborní, a tak zmiňme alespoň Pavla Lišku, jenž spojil zoufalství svého Andreje s neformálně spontánním projevem, pro který ho máme rádi i z filmového plátna. Tomáš Matonoha coby Veršinin dodržuje předepsanou důstojnickou figuru a krok, čímž se otevírá průrva mezi vnější noblesou a vnitřní prázdnotou této postavy. Příjemně překvapil Josef Polášek, když nešťastnému učiteli Kulygonovi dodal až groteskní rysy, stejně jako Marek Daniel, od nějž role Soleného žádá jistý excentrismus. S potěšením publikum přijímá Cyrila Drozdu ve vděčné úloze doktora? Téma únavy, ztráty iluzí, vyprchaného talentu je pro brněnské HaDivadlo konstatní. Tentokrát však bylo podáno méně mučivě než jindy, to proto, že múzičnost Čechovova textu je nepotlačitelná a Fedotovova inscenace stojí na intenzitě hereckého projevu. Chápavé smíchové reakce potvrdily, že publikum dokáže ocenit obojí: vtip i jeho neslábnoucí aktuálnost." (Jaromír Blažejovský, Rovnost, 25/5/2001)
--------
Trvání: 165 min.
|
