         |
UCHO
Proměny 20. století v HaDivadle - 60. léta: Slavný trezorový film poprvé v divadle.
Autor: Lenka Procházková a Jan Procházka
Režie: Ondřej Elbel
Scéna a kostýmy: Pavel Borák
Hudba: Josef Klíč
Hrají:
První provedení!
Vůbec poprvé může divák na jevišti vidět Ucho, divadelní hru, kterou podle sejnojmenného filmového scénáře svého otce Jan Procházky napsala Lenka Procházková. Legendární film Karla Kachyni se natáčel v roce 1969, na začátku roku následujícího ale cenzura z pochopitelných důvodů nedovolila jeho promítání - film totiž bez náznaků, zbytečných metafor a nicneříkajících paralel zcela jasně a přímo pojmenovává a odhaluje praktiky komunistického režimu v 50. letech. Ucho zároveň není jen pouhou politickou hříčkou - je také obrazem dvou lidí, muže a ženy, kteří se každý jinak a po svém kácí, ohýbají a jinak deformují pod tíhou moci.
Jan Procházka
Rodák z jihomoravských Ivančic. Po válce studoval Vyšší rolnickou školu v Olomouci, byl vedoucím mládežnického statku, v 50. letech pracoval v Ústředním výboru Československého svazu mládeže jako organizátor mládežnických brigád v pohraničí. Od roku 1959 působil jako dramaturg a scénárista ve Filmovém studiu Barrandov, pro které vytvořil 34 scénářů. V 60. letech také pracoval ve vedení Svazu spisovatelů, byl politicky aktivní, přátelil se s prezidentem Antonínem Novotným, se kterým se později, když se stal mluvčím reformního křídla KSČ a jednou z hlavních postav Pražského jara, názorově rozešel. Po sovětské invazi byly jeho filmy i knihy zakázány, u nezávadných filmů bylo jeho jméno vymazáno z titulků, sdělovacími prostředky byl skandalizován, těžce onemocněl a v únoru 1971 ve věku 42 let zemřel.
Z filmů natočených podle Procházkova scénáře: Ať žije republika, Kočár do Vídně, Už zase skáču přes kaluže, Svatby pana Voka, Ucho, Páni kluci.
Premiéra 6. ledna 2010 v 19,30 v HaDivadle.
Trvání: 80 min.
|