PAŘENIŠTĚ

Proměny 20. století v HaDivadle - 50. léta.

Autor: Emil František Burian
Režie: Jan Antonín Pitínský
Dramaturgie: Vendula Borůvková
Hudba: Petr Hromádka
Scénografie: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Štefunková
Klavír: Martin Jakubíček
Pohybová spolupráce: Igor Dostálek
Kamera filmových dotáček: Pavel Zgarba
Střih filmových dotáček: Jakub Šmíd

Hrají:

• Růžena Hoderová: Helena Čermáková j.h.
• Ing. Ivan Hoder: Ján Sedal
• Mia Morávková: Jana Plodková j.h.
• Božena Vítová: Marie Ludvíková
• Emilka Pacovská: Kamila Kalousová
• Cilka Večtomová: Petra Bučková
• Polda Fiedlerová: Simona Peková
• Arch. Jaromír Nečas: Miloslav Maršálek
• Dr. Pavel Fiedler: Cyril Drozda
• Rudolf Šatra: Jiří Hájek j.h.
• František Stodola: Marek Pospíchal j.h.
• Jan Nešvera: Marián Chalány
• Karel Bedrna: Miroslav Kumhala
• Josef Rumler: Martin Siničák/Ondřej Jiráček j.h.
• Pavlína Fiedlerová zvaná Pařízek: Amálie Skovajsová j.h.

„Nikdo nemůže vědět, co bychom vlastně měli vědět.“

Hra, která se autorovi vymkla z rukou. Kdo je nepřítel a které postavy jsou dnes záporné? Hoder je soudruh. Jeho žena Ä?lenka strany. Její přátelé jsou nevhodní. Jeho přátelé jsou uvědomělí. „Styď se, ty, vzdělaný člověk, se chceš stát udavačem?“

Hra o zaslepenosti, o udavačství, o obětování člověka ve jménu jakési normalizované představy, o uplatňování měřítek, za nimiž nesmí být nic jiného a je-li, je odsouzeno k zničení. Hlavními nepřáteli hry Pařeniště jsou ty zbytky starého světa, které v poválečném Československu pomalu mizely pod nánosem nové socialistické politiky a jejích způsobů, byly to však, dle vládnoucí moci, zbytky nebezpečné, zárodky možného vzdoru, příliš jiného – svobodného myšlení a jednání. Dostal li někdo nálepku „jinakosti“, stal se také lovnou škodnou, na niž se smí vystřelit z kteréhokoli mysliveckého posedu, ze závětří a pohodlí. Se stálým zřetelem k Záviši Kalandrovi a Miladě Horákové.

Premiéra 14. 2. 2008 v HaDivadle.

Trvání: 110 min.